Starobrněnská radnice padla za oběť mohutné vlně asanačních prací. Až po jejím zbourání vzniklo Mendlovo náměstí tak, jak jej dnes známe.
„Bohužel, tímto zásahem bylo někdejší parkově upravené malebné náměstí degradováno na komunikační uzel. Toto místo bylo vždy centrem Starého Brna.

Na vidlici Křížové ulice, která se do roku 1918 jmenovala Měšťanská, se nacházelo trojúhelníkové tržiště. Na jeho nároží stála až do roku 1965 Starobrněnská radnice,“ uvedl historik architektury Bohumil Samek. Rychtáři jsou na Starém Brně známí od vrcholného středověku. „Rychtářský úřad je zde doložen už od dvacátých let čtrnáctého století, snad i o něco dříve. Radní ze starého Brna jsou pak doloženi v písemných pramenech hluboko v patnáctém století.

Poloha případné radnice však není známa,“ řekla Dana Zapletalová ze společnosti Archaia, která v místech bývalé radnice prováděla archeologický průzkum. Podle historičky Mileny Flodrové ani známa být nemůže. „Staré Brno žádnou radnici nepotřebovalo. Až do roku 1782 bylo v majetku řádu cisterciaček a správa panství se nacházela přímo v klášteře. Nakonec byl ženský klášter zrušen a předán augustiniánům. Teprve tehdy se dostalo Brno do správy města a byla postavena radnice,“ uvedla Flodrová.

Radnice byla pravděpodobně postavena koncem osmnáctého století. Podle archeologů ale stojí na starších základech. „Na barokní Bayerově-Zeyserově vedutě je přibližně v těchto místech zachycený zděný objekt. Při průzkumu jsme zde našli zdiva ze sedmnáctého století,“ vysvětlila Dana Zapletalová. Pro většinu zdí použili staří zedníci kámen a částečně i cihly. Jako pojivo pak zvolili bílou vápenatou maltu. Až do roku 1945 v budově sídlily úřady. Už na konci padesátých letech se ale počítalo s jejím bouráním a nebyla udržována. Načas se do jejích prostor nastěhovala hudební škola. V roce 1965 její osud zpečetil architekt František Kočí, který dostal za úkol přestavět Staré Brno na „nové“. Tehdy čtvrť zasáhla poslední vlna asanací, při které staré domy uvolnily místo řadám paneláků.