VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na diváky v divadle shlížela antika

BRNO - Srdcem každého divadla je opona. Ta na diváka shlíží ze scény ještě předtím, než na jeviště vstoupí herci a budou jej rozesmávat nebo rozplakávat.

14.5.2007
SDÍLEJ:

Původní opona - gobelín - Mahenova divadlaFoto: Archiv

A shlíží dolů i poté, co všechny příběhy zmizí se zhasnutím světel. Rozsáhlá a bohatě zdobená opona se však v brněnském Mahenově divadle nedochovala a nahradila ji její železná verze. Opona se stala svědkem všech zásadních proměn divadla.

„Mahenovo divadlo se původně jmenovalo Německé městské divadlo a hrálo se v něm výhradně německy. Brno bylo totiž všeobecně považováno za jakési předměstí Vídně,“ vysvětlila archivářka a historička Mahenova divadla Jitka Nováková.

České divadlo na rozdíl od německého nikdo nepodporoval a muselo se těžce prosazovat. „Nakonec se karta obrátila a po vzniku Československa se scéna proměnila na české kulturní centrum,“ vysvětlila Nováková.

Oponu navrhl vídeňský malíř Franz Lefler. „Nechal ji pak v podobě gobelínu zhotovit ve Vídni. Opona měla široce zdobený okraj, takzvanou borduru, a v jejím středu se nacházela rozsáhlá figurální kompozice,“ popsala zaniklou oponu ve své odborné práci o výmalbě divadla tehdejší studentka dějin umění Markéta Balvanová.

Franz Lefler se narodil v německém Langenbrücku v roce 1831 a studoval malířství v Praze a ve Vídni. Zemřel v roce 1889 a má hrob ve Wiesenbachu.

Na oponě je středem kompozice múza držící lyru. Po jejích bocích stojí s maskami komedie a tragédie takzvaní putti. Tyto děti tradičně doplňovaly rozsáhlá malířská díla v rolích „asistentů“ hlavního výjevu.

„Tento styl je typický pro výzdobu divadel v celé rakousko-uherské monarchii a dal by se nazvat jakousi neorenesancí, protože se otevřeně hlásil k jejím tradicím. A renesance se stejně odkazovala na antiku. Je to příklad opakování tradičních motivů,“ potvrdil Petr Spielmann z VUT Brno.

Symbolické jsou na oponě i další postavy. Putti s tragickou maskou se obrací na slepého krále Oidipa, Antigonu a alegorii postav Smutek a Obtíže. Naopak putti vlevo se směje na múzy, satyra a hudebníka. Navrhnout podobný komplikovaný výjev je prý obtížné.

„Tak velký obraz musí mít dobrý rytmus, musí prostě dobře sedět. To se nedá naskicovat v malém a pak to jen zvětšit. Musí se udělat kartonová kopie jedna k jedné a zjistit, zda obraz působí dobře. A dobré zasazení opony do architektury – to je problém sám o sobě,“ řekl malíř Petr Kvíčala, který se podílel třeba na rekonstrukci brněnské Reduty.

Leflerovy obrazy dnes nabízejí prestižní aukční síně umění Christie’s v New Yorku a Sotheby’s v Londýně.

14.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Letiště v brněnských Tuřanech. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
10

Letiště Brno zacílí více na mladé. V létě nejvíc táhl bulharský Burgas

Zloděj odcizil na Ivančicku další několik desítek let pěstovanou borovici.
5

Pěstiteli ukradli čtyřicetiletou bonsaj. Zloději to stihli za tři minuty

Pohádková vánoční Vídeň? To je punč, ale i dovádění ve slámě a ruský medvěd

Vídeň, Brno /REPORTÁŽ, INFOGRAFIKA/ – Ohřát se horkým punčem pod vídeňskou radnicí jezdí Češi už léta. Turista tam v průměru utratí asi 800 korun. Prozkoumat šest ze třinácti adventních trhů v rakouském hlavním městě se vydaly redaktorky Deníku Rovnost.

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme ZŠ Kanice, Bílovice nad Svitavou, Vranov a další

Brněnsko – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků ze základní školy v Kanicích, Bílovicích nad Svitavou, Ochozi u Brna, Babicích nad Svitavou a Vranově. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Práškovací letadlo i hadraplán. Výstava provází novodobými dějinami Moravy

Brno /FOTOGALERIE/ – Sto padesáti kilogramovou knihu podepsanou Tomášem Garriguem Masarykem, práškovací letadlo i dobové filmové záběry z dvacátého století si mohou od středy prohlédnout návštěvníci Moravského zemského muzea. To vše v nové stálé expozici nazvané Středoevropská křižovatka Morava ve dvacátém století.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT