„Kdysi se na tom místě nacházela panská jízdárna, ale díky iniciativě továrníka Johanna Leopolda Köffillera došlo k jejímu přebudování na modlitebnu,“ potvrdila historička Milena Flodrová. Köffillerův otec Johann Michael pocházel z Korutan. Do Brna přišel koncem dvacátých let osmnáctého století a začal podnikat.


Zbohatl a stal se předsedou měšťanského kupeckého bratrstva. Jeho syn Johann Leopold nastoupil v otcových šlépějích a už tak značné jmění ještě podstatně rozšířil. Stal se majitelem textilní továrny, která začala nesmírně prosperovat.

„Köffiller potřeboval dobré dělníky a specialisty a rozhodl se, že je přivede z Německa. Byli to evangelíci augšpurského vyznání,“ vysvětlila historička z Moravského zemského muzea Dana Olivová. Přivedení protestantských dělníků se neobešlo bez komplikací. Císař Josef II. sice v roce 1781 vydal toleranční patent, který po staletích tvrdé katolizace dovoloval jiné vyznání, ale v praxi nebylo snadné jeho požadavkům vyhovět. Nový sbor věřících musel například sestávat z minimálně stovky rodin.

„Tolik lidí ale Köffiller neměl. Rozhodl se proto napsat přímo císaři a požádat jej o výjimku. A toto povolení skutečně obdržel,“ potvrdila Olivová. Podle informací, které jsou publikovány na internetových stránkách evangelického sboru, bylo dělníků i s dětmi pouze dvacet pět.

Panská jízdárna se jevila jako vhodné místo, a tak ji zedníci v roce 1783 přebudovali na modlitebnu. Podle přísného tolerančního patentu ale nesměla mít například věže ani zvony. „I přes silná omezení svojí víry se evangelíci s katolíky snášeli velmi dobře. Od Bílé hory uplynulo mnoho času a v osmnáctém století už nedocházelo k nějakým excesům,“ vysvětlila tehdejší situaci Flodrová.

Modlitebnu pak několik stovek protestantů využívalo až do roku 1867. Tehdy byl dostavěn takzvaný Červený kostel architektem Heinrichem von Ferstel.

Modlitebna byla zbořena na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Dobové fotografie, které ji ještě zachycují, jsou datovány rokem 1890. Po rozsáhlých stavebních úpravách ve třicátých letech minulého století tam pak bylo postaveno další křídlo Nové radnice.