Reportáž

Němečtí vojáci se o víkendu střetli s Rudou armádou. V líté bitvě s desítkami mrtvých a stovkami zraněných ale museli vojáci umírat dvakrát. Na polích za Ořechovem na Brněnsku si totiž nadšenci v kostýmech s převažující zelenou barvou připomněli události jedenašedesát let staré. Boj měl dvě reprízy a přihlíželo mu na dva tisíce lidí.

Je sobota odpoledne a klidnou atmosféru nádherného jarního dne občas přeruší výstřel ze samopalu. „Fuj, to jsem se ale lekla,“ otřepe se starší žena, kterou rány vylekaly při stání ve frontě na rychlé občerstvení. Jakmile jí z odhalených rukou zmizí husí kůže od úleku, věnuje se spíše objednávce kofoly a grilované klobásky. „Musím se na tu bitvu posílit,“ žertuje s prodavačem u stánku.

Krátce před jednou odpoledne už vrcholí nervozita mezi více než třemi stovkami vojáků, kteří se do rekonstrukce ořechovských bojů zapojili. Zatímco Rusové trénují bojový pokřik, s nímž za pár minut vběhnou na bitevní pole, Němci vyčkávají na druhé straně bojiště. Úderem třinácté hodiny celá vřava začíná.

Diváci, kteří za „lístek na válku“ utratili devadesát korun, už jsou rozesetí po vyvýšeném terénu. Pánská část má v rukou fotoaparáty, ženy si zase trénují zacpávání uší. Ostré rány slepých nábojů jsou totiž pro sluch utrpením.

Válka je v plném proudu. Vyplašené děvečky opouští na rozvrzaném žebřiňáku rozorané pole, kde ještě před chvílí pracovaly. Na úzké cestě povoz míjí rachotící autobus, na který Rusové pověsili plachty s velkým červeným křížem. Improvizovaný sanitní vůz míří do míst, kde létají kulky. Lékaři mají jediný úkol. Odvézt z bojiště raněné vojáky. Ty, jimž není pomoci, nechávají markytánky krvácet a umírat.

Zbloudilí „amíci“

Střelba houstne. Dva američtí vojáci v terénním autě sledují vřavu z jedné z vyvýšenin. Bůhví, kde se u Ořechova vzali. Jisté je jen to, že od demarkační čáry, kterou si před koncem druhé světové války osvobozující armády rozdělily Československou republiku, byli tihle Američané hodně daleko.

Zlatý hřeb programu však teprve přichází. Pardon, přilétá. Nad bitevním polem se prožene stíhačka Meserschmidt s černým křížem na křídlech. Nevěstí nic dobrého. Vojáky Rudé armády sestřeluje kulomet německého letadla jako cínové vojáčky, padají k zemi po desítkách. Přesto však Rusové vyhrávají. Historie se přepisovat nebude.

„Jsem rád, že Meserschmidt tak hezky létal a hlavně, že nespadl na diváky,“ pochvaloval si letošní bitvu organizátor Dan Jandora.