K alergickým reakcím po bodnutí hmyzem vyjíždí v těchto dnech častěji krajské sanitky. Denně záchranáře zaměstnají desítky případů. „Nebezpečné jsou zejména vosy, včely a sršni. Reakce jsou různě závažné. Pokud kožní projevy doprovází i dýchací potíže, otok obličeje či krku nebo oběhové selhání, je nutné volat záchranku. Hrozí takzvaný anafylaktický šok i úmrtí,“ upozornila Bothová.
Alergikům zdravotníci doporučují pro tyto případy mít s sebou autoinjektor s adrenalinem a po bodnutí si ho aplikovat. „Adrenalinové pero je dobré nosit na viditelném místě. Velmi to usnadní práci těm, kdo alergikovi v případě ztráty vědomí přispěchají na pomoc,“ doplnila mluvčí záchranky.
V méně závažných případech si lidé mohou poradit sami. „Zánět po bodnutí doprovází otok, zarudnutí i bolestivost. Je dobré jej chladit obklady a poté si použít nějaké antihistaminikum, například Fenistil. Pomáhá i domácí medicína, jako je ocet nebo cibule,“ doporučil praktický lékař Ivo Procházka.
Výjezdy hasičů kvůli hmyzu
• V roce 2014 vyjeli krajští hasiči ke 172 případům, kdy bylo třeba zlikvidovat nebezpečný hmyz.
• V roce 2015 je zaměstnalo 430 výjezdů.
• V roce 2016 jich bylo 588.
• Loni vyjeli jen ke 315 situacím.
• Letos to až do minulého týdne bylo 741 případů. Jen za červen, červenec a první polovinu srpna jich bylo 690.
• Podle hasičů jde o rekordní počty za posledních 5 let.
• V případě alergické reakce na bodnutí hrozí anafylaktický šok i smrt.
Jihomoravské hasiče toto léto zaměstnal rekordní počet případů likvidace nebezpečného hmyzu. „Od začátku června do neděle jich bylo 690. Za posledních pět let jsme neměli tolik podobných výjezdů. Oproti loňsku je jich víc než dvojnásobek,“ porovnal mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška.
V květnu a červnu nejčastěji řešili likvidaci včel a vos. „Vosy a sršni jsou aktivní i v srpnu a září, závisí to na výskytu ovoce,“ doplnil Mikoška s tím, že aktivitu nebezpečného hmyzu ovlivňují také teploty.
Se zvlášť těžkou reakcí na bodnutí se nedávno setkala i brněnská alergoložka Jitka Rychnovská. „Šestiletá dívka dostala těžký anafylaktický šok a okamžitě upadla do bezvědomí. Museli ji pak oživovat. Velmi mě to překvapilo, protože u tak malých dětí není častý. V takovém případě je dobré znát i základy resuscitace,“ poradila lékařka.
V případě bodnutí včelou je podle ní důležité, aby lidé byli opatrní. „Hlavní je nerozmáčknout váček žihadla, aby se jed nedostal do rány. Čím blíž je žihadlo u hlavy, tím je situace nebezpečnější. Když se pacient po bodnutí necítí dobře a potí se, doporučuji vyhledat lékaře,“ nastínila Rychnovská.
RŮŽENA MACHÁLKOVÁ
ZUZANA VRBECKÁ
