Brňanka Kateřina Zejdová se snaží odpad co nejvíce třídit. Díky bydlení v domě se jí to i daří. „Skořápky od vajec dáváme slepicím, zbytky ovoce a zeleniny na kompost. Ale než jsem se odstěhovala z bytu, takové možnosti jsem neměla. V okolí nebyl ani kontejner na bioodpad,“ řekla žena.

Mnoho Brňanů ale odpad, zejména potravinový, netřídí, ani když hnědé popelnice mají. Jak zjistili odborníci při výzkumu, lidé ve velkém vyhazují do směsných popelnic i věci, které patří do bioodpadu. „Za první rok projektu nás překvapilo, že pětinu obsahu popelnic tvořily potraviny. A když připočítáme potravinový a zahradní odpad, bioodpad tvořil až půlku,“ uvedla mluvčí brněnské společnosti SAKO Aneta Bublová.

Ukázalo se ale také, že v době koronaviru lidé jídlem plýtvali méně, a také, že zřejmě správně vytřídili ochranné pomůcky. „V popelnicích se nezvýšil podíl plastů, jak se předpokládalo vzhledem k používání jednorázových ochranných pomůcek a nádobí," poznamenala Bublová.

Podle předsedy představenstva SAKA Filipa Ledera mají Brňané dobré podmínky na to, aby odpad správně vytřídili a nedávali bioodpad do směsných popelnic. „Vytváříme podmínky k tomu, aby se biologicky rozložitelný odpad vracel zpět do půdy a lidé ho nevyhazovali do koše. Rozdali jsme třeba již více než pět tisíc kompostérů, v několika městských částech je mobilní sběr bioodpadu a na každém sběrném středisku mohou lidé odložit bioodpad, který se dá použít k výrobě kompostu," uvedl.