VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brno vybírá hodiny pro náměstí Svobody

BRNO - Dáme si sraz u bomby, kyvadla, sloupu nebo bílého kvádru? S takovou myšlenkou teď bude usínat primátor Roman Onderka a jeho dva kolegové z poroty, která má do začátku prosince vybrat nejlepší hodiny, které budou už příští rok stát na náměstí Svobody.

12.11.2007 4
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Stefan Milkov - KyvadloFoto: DENÍK/ repro Jiří Salik Sláma

V pondělí totiž vybrali z osmnácti návrhů čtyři nejlepší, které teď jejich autoři zpracují do trojrozměrného modelu. „V prvním kole nás zaujaly čtyři návrhy. Každý z nich je různorodý a má své plusy i minusy. Chtěl jsem, aby návrhy respektovaly myšlenku ubíhajícího času a aby do Brna přinesly něco výjimečného a klidně i kontroverzního. To se podařilo,“ říká Onderka. Svého favorita ale nechce prozradit. Všichni autoři respektovali místo, kde mají nové hodiny stát – před moderním palácem Omega.

Porotce zaujal například mohutný sloup připomínající granát od autorů Petra Kameníka a Oldřicha Rujbra. Ti se inspirovali pověstí o švédském generálovi Torstensonovi, který neúspěšně táhl na Brno. O obávaném vojevůdci kolovala legenda, že jej dokáže zranit pouze skleněná koule odlitá o půlnoci za přísně stanoveného rituálu. „Tato koule pak vypadne z časované bomby každý den o půlnoci nebo v jedenáct dopoledne. Nejrychlejší z davu lidí si pak skleněnou kuličku v barvách města může odnést jako suvenýr,“ vysvětluje Kameník vtip hodin. Přitom právě funkce hodin je potlačena. Čas a astrologické hodnoty jsou „schovány“ v úzkých pruzích.

Brňané budou možná chodit i kolem hodin, které připomínají altánek s kyvadlem od pražského umělce Stefana Milkova. „Usiloval jsem o co nejjednodušší, ale esteticky výraznou formu celého objektu. Střed kruhové základny tvoří bronzový trychtýř, jakási černá díra plnící zároveň funkci obráceného zvonu. Jeho odbíjení poledne by nemělo být rušivé,“ uvádí Milkov.

Konkurentem pro jeho nápad je Michal Gabriel. Ten si představuje hodiny na náměstí Svobody jako bronzový sloup s informačním displejem. „Chtěl jsem dosáhnout tvarové jednoty na náměstí. Myslím si, že sloup je krásný jednoduchý archaický tvar, v historii s informacemi pevně spojený. Při tvorbě jsem myslel na nerezavějící ocelový sloup v Indii,“ vydvětluje Gabriel. Na jeho sloupu by si mohli kolemjdoucí přečíst jakékoli informace. „Představuji si, že by po sloupu pomalu stékaly shora dolů a sole mizely v kvádru soklu,“ upřesňuje Gabriel.

Na čistotu minimalistických tvarů zase vsadil Pavel Filgas. „Tento kvádr z pískovce má podpořit podstatu objektu jako orientačního bodu v pralese města,“ zdůvodňuje svou volbu Filgas. Jeho návrh je inspirovaný především zvukem.

Pro zvětšení klikněte na náhledy fotografií.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lampionového průvodu při příležitosti výročí 17.listopadu se zúčastnily stovky lidí.
26

Studenti šli hlavou proti zdi, zaznělo na připomínce listopadových událostí

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.
1

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

OBRAZEM: Nevzhledný vnitroblok ožil. Zkrášlila ho malba Staré radnice i šaliny

Brno - Pohled na brněnskou Starou radnici ve Václavské ulici svádí k návštěvě. Odvážlivci ale narazí, a to přímo do zdi. Radnice je totiž namalovaná.

AKTUALIZOVÁNO

Husovický tunel uzavřela nehoda. Řidič při epileptickém záchvatu narazil do zdi

Brno /FOTO/ - Dopravní nehoda uzavřela v pátek v devět hodin ráno Husovický tunel v Brně. Uzavřená byla roura B, policisté museli odklánět dopravu přes Merhautovu ulici. Řidič auta se zranil.

Na babetách ujeli na Islandu dva tisíce kilometrů. Trajekt domů málem nestihli

Brno – Šestičlenná skupina cestovatelů na babetách ujela za třiadvacet dní po Islandu téměř dva tisíce kilometrů. Putování za krásami Islandu mělo svá úskalí, cestu jim ztěžovalo počasí a nepřítomnost asfaltových cest.

Erasmus slaví kulatiny. Za studiem cestují tisíce studentů, počet zájemců roste

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Díky studijnímu pobytu programu Erasmus se právě teď učí v zahraničí téměř tisíc studentů brněnských vysokých škol. Do ciziny vyjíždějí už dvacátý rok. Poznávají přitom nové lidi, jejich kulturu i systém výuky na evropských univerzitách. Ještě více přijíždí zahraničních studentů do Brna. Učí se jich zde necelých dvanáct set.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT