V pondělí totiž vybrali z osmnácti návrhů čtyři nejlepší, které teď jejich autoři zpracují do trojrozměrného modelu. „V prvním kole nás zaujaly čtyři návrhy. Každý z nich je různorodý a má své plusy i minusy. Chtěl jsem, aby návrhy respektovaly myšlenku ubíhajícího času a aby do Brna přinesly něco výjimečného a klidně i kontroverzního. To se podařilo,“ říká Onderka. Svého favorita ale nechce prozradit. Všichni autoři respektovali místo, kde mají nové hodiny stát – před moderním palácem Omega.
Porotce zaujal například mohutný sloup připomínající granát od autorů Petra Kameníka a Oldřicha Rujbra. Ti se inspirovali pověstí o švédském generálovi Torstensonovi, který neúspěšně táhl na Brno. O obávaném vojevůdci kolovala legenda, že jej dokáže zranit pouze skleněná koule odlitá o půlnoci za přísně stanoveného rituálu. „Tato koule pak vypadne z časované bomby každý den o půlnoci nebo v jedenáct dopoledne. Nejrychlejší z davu lidí si pak skleněnou kuličku v barvách města může odnést jako suvenýr,“ vysvětluje Kameník vtip hodin. Přitom právě funkce hodin je potlačena. Čas a astrologické hodnoty jsou „schovány“ v úzkých pruzích.
Brňané budou možná chodit i kolem hodin, které připomínají altánek s kyvadlem od pražského umělce Stefana Milkova. „Usiloval jsem o co nejjednodušší, ale esteticky výraznou formu celého objektu. Střed kruhové základny tvoří bronzový trychtýř, jakási černá díra plnící zároveň funkci obráceného zvonu. Jeho odbíjení poledne by nemělo být rušivé,“ uvádí Milkov.
Konkurentem pro jeho nápad je Michal Gabriel. Ten si představuje hodiny na náměstí Svobody jako bronzový sloup s informačním displejem. „Chtěl jsem dosáhnout tvarové jednoty na náměstí. Myslím si, že sloup je krásný jednoduchý archaický tvar, v historii s informacemi pevně spojený. Při tvorbě jsem myslel na nerezavějící ocelový sloup v Indii,“ vydvětluje Gabriel. Na jeho sloupu by si mohli kolemjdoucí přečíst jakékoli informace. „Představuji si, že by po sloupu pomalu stékaly shora dolů a sole mizely v kvádru soklu,“ upřesňuje Gabriel.
Na čistotu minimalistických tvarů zase vsadil Pavel Filgas. „Tento kvádr z pískovce má podpořit podstatu objektu jako orientačního bodu v pralese města,“ zdůvodňuje svou volbu Filgas. Jeho návrh je inspirovaný především zvukem.
Pro zvětšení klikněte na náhledy fotografií.