V současné době je projekt ve fázi přípravy smluvních vztahů mezi Teplárnami Brno a firmou ČEZ. Pracovní týmy připravují návrhy smluv tak, aby je zástupci obou společností schválili nejpozději v prvních měsících příštího roku. „Ihned po podpisu smluv budou zahájeny práce na zpracování projektové dokumentace,“ sdělil Deníku mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Zároveň dodal, že se pro Brno jedná o prioritní energetický projekt, který má v dlouhodobém horizontu velký význam. „Jedná se o jeden z prioritních projektů v oblasti energetiky, který výrazným způsobem pomůže Brnu a obcím, na jejichž katastrálních územích se bude horkovod nacházet, na cestě ke zvýšení energetické bezpečnosti,“ pokračoval Poňuchálek.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Kolony kvůli uzavírce na mostě v Merhautově. Apokalypsa, říkají řidiči v Brně

Konkrétně bude horkovod z Dukovan do Brna dlouhý dvaačtyřicet kilometrů a povede přes čtrnáct obcí na jižní Moravě a dvě na Vysočině. S výstavbou by dělníci mohli začít už za čtyři roky, dle optimistického scénáře by teplo horkovodem začalo proudit v roce 2031. Náklady na výstavbu by měly vyšplhat téměř k dvaceti miliardám korun, kromě samotného horkovodu však bude součástí také výstavba výměníkové stanice, jednoho tunelu a dokončení dvou tunelů aktuálně rozestavěných.

Řada lidí však v posledních dnech pokládala otázku, proč má být horkovod z Dukovan několikanásobně dražší, než tomu bylo u nedávno otevřeného horkovodu z temelínské jaderné elektrárny do Českých Budějovic. Ve srovnání s dukovanským horkovodem vyšel tamní projekt zhruba o šestnáct miliard korun levněji.

„Výše investičních nákladů vychází především z toho, že horkovod z Dukovan do Brna povede v délce zhruba dvaačtyřicet kilometrů tam a zpátky, oproti šestadvaceti kilometrům horkovodu z Temelína do Českých Budějovic, a to navíc podstatně členitějším terénem. A také pro stavbu bude potřeba dle dostupných informací vykoupit přes tisícovku pozemků. V těchto ohledech to měly České Budějovice řádově jednodušší,“ vysvětlil opoziční zastupitel Marek Lahoda.

Podle něj se může jednat o rozumný projekt, pakliže bude smysluplná celková ekonomika a cenotvorba pro Brňany. Přiznal ale, že ani přes opětovné apely směrem k vedení města zatím nemá dostatek potřebných materiálů a informací. „Vedení města nám dosud nepředložilo žádné podrobnější informace k projektu, přestože jsme například o posouzení jeho ekonomické stránky žádali již v červnu a přislíbili nám, že nám veškeré dostupné podklady poskytnou,“ pokrčil rameny Lahoda.

Podobně zareagovala rovněž opoziční zastupitelka Jana Drápalová. „Na opakované dotazy na náklady stavby a způsob financování jsme nedostali odpověď. Na dotaz na vzorec pro výpočet koncové ceny pro Brňany jsme ji taktéž nedostali,“ stěžovala si Drápalová.

Zaplatit projekt plánují zástupci Tepláren Brno ze třech zdrojů. Prvním jsou peníze samotných tepláren, druhým dotace a třetím pak úvěry. „Co se týká ceny tepla, tu jsme hodnotili ve velkém dokumentu v podnikatelském záměru. Tak jak to je napočítané, došlo by k velké stabilizaci ceny tepla. Cena, co nám vychází nyní, by byla hodně pod úrovní té, kterou máme nastavenou pro tuto topnou sezonu,“ uvedl nedávno generální ředitel městské firmy Petr Fajmon.

Energetický expert hnutí Duha Karel Polanecký upozornil, že o možné výstavbě horkovodu z Dukovan diskutuje již přinejmenším třicet let. K jejímu uskutečnění přitom nikdy nedošlo, protože se projekt nestal ekonomicky výnosným. „Stavět další reaktor v Dukovanech jako zálohu kvůli tepelnému zásobování Brna nedává smysl, a to zejména v případě, kdy by se investice do reaktoru měla odrazit v ceně tepla,“ upozornil Polanecký.

A pokračoval. „Transformace soustav centrálního zásobování teplem včetně renovací domů nastane v příštích letech v celé České republice. Může se stát, že integrace velkých tepelných čerpadel nebo solárních systémů do teplárenských soustav bude natolik úspěšná, že se pro ni rozhodnou i Teplárny Brno. To by ekonomiku horkovodu dále zhoršilo,“ dodal Polanecký.

Představitelé města si od výstavby horkovodu z Dukovan do Brna slibují zejména jistotu, že cena tepla pro Brňany nebude závislá pouze na ceně plynu a dalších zdrojů tepla. „Bude tedy stabilní a z pohledu ceny i příznivá pro Brno i jeho obyvatele,“ podotkl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

V budoucnu chtějí představitelé tepláren snižovat závislost výroby tepla na zemním plynu. V Brně-severu proto staví kotel na dřevní štěpku, který má od roku 2025 vyrábět patnáct procent tepla pro Brňany. „Od roku 2030 pak má polovinu tepla pro Brno poskytovat horkovod z jaderné elektrárny v Dukovanech. Po zavedení všech těchto opatření by z plynu pocházelo už pouze pět procent tepla spotřebovaného ve městě za rok. Ceny by tak mohly v následujících letech klesnout na zhruba devět set korun za gigajoule,“ doplnil Poňuchálek.

MOHLO VY VÁS ZAJÍMAT: S karavanem z Brna do Itálie nebo Chorvatska. Podívejte se, jaké jsou možnosti

Letošní výstava Caravaning je jubilejní, obytné vozy jsou na brněnském výstavišti už po dvacáté. | Video: Deník/Magdaléna Blažková