Místo shýbání každých několik metrů k masivním úlovkům nyní houbařští nadšenci z jihu Moravy spíše bezcílně bloumají lesem. Zatímco v ostatních krajích se lidé postupně těší z čím dál větších nadílek, Jihomoravskému kraji je houbaření zatím zapovězeno. Prozatímní ponurou sezonu má na svědomí především vyprahlá půda a vysoké teploty, které v kombinaci s nedostatkem deště houbám nepřejí.

Kvalitu lesního úlovku zpravidla určuje vlhkost, nejraději mají houby deštivé a větrné podnebí. Právě proto byly snahy amatérského houbaře Karla Kalmana dosud veskrze neúspěšné. „Houbaření na jižní Moravě? Katastrofa! Na celém Břeclavsku ani jediný voňavý hříbek, prozkoumal jsem i okolí Bzence a taky nic. Snad se v dalších týdnech poštěstí,“ krčil rameny muž.

Na jižní Moravě začala sklizeň raných brambor.
Rané brambory na jihu Moravy míří na talíře: do ceny se promítá zdražování

Houbaření na jihu Moravy

* Nejvhodnější podmínky nastávají necelé dva týdny po vydatných deštích a teplém počasí.
* Plány zatím amatérským houbařům hatí přílišné sucho.
* V lesích lze nyní najít zejména hřiby dubové, kozáky nebo oblíbené lišky.
* Na Vysočině je situace pro houbaře příznivější.

Na pravděpodobnost růstu hub se nově zaměřuje speciální předpověď Českého hydrometeorologického úřadu. Mapa vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek. Základem výpočtu je informace o nasycení půdy deštěm v předchozích třiceti dnech v kombinaci s průměrnými teplotami za poslední týden. „Klíčovým faktorem je vodní bilance. Rostoucí teploty spojené s klimatickou změnou zvyšují výpar a tím snižují množství vody dostupné pro houby. V budoucnu lze očekávat negativní dopad tohoto jevu na růst hub,“ uvedla mluvčí hydrometeorologického ústavu Aneta Beránková.

Ve většině případů rostou houby nejčastěji přibližně deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí. Nejvíce však v rozmezí od července do září. „Aktuální vlhké a teplé počasí začíná vytvářet vhodné podmínky. Výrazný vzestup ale teprve očekáváme. V současnosti jsou nejvhodnější podmínky pro houbaření na jihu a severovýchodě Čech, naopak nejhorší na západě Čech a na Moravě,“ zmínil Martin Možný z oddělení biometeorologických aplikací.

Podle odborníků zatím houby zdaleka nerostou do takové míry, aby lidé opouštěli lesy s překypujícími košíky. Alespoň na jižní Moravě. „Na Hodonínsku je, co se vzácnějších druhů týče, pusto prázdno. Uvidíme, v jakém stavu budou houby po následujících tropických dnech. Bojujeme s tím, že je převážně příliš sucho, nebo příliš mokro,“ vysvětlila mykoložka Jiřina Hrabáková.

V lesích tak lidé nyní najdou převážně hřiby dubové, jejichž sezona se pomalu chýlí ke konci, různé druhy holubinek nebo kozáky habrové. „Teď začnou růst růžovky, ty jsou takový předvoj smrkových hřibů a nezáleží na tom, jestli v jehličnatých nebo listnatých lesích,“ řekla Hrabáková.

Socha Jošta s ukrajinskou vlajkou na štítu
Ukrajinská vlajka se na sochu Jošta v Brně zřejmě nevrátí. Pokuta je ale jistá

Růst začínají i lišky bledé a lišky obecné, za kterými se houbaři musí vydat převážně do listnatých lesů. Mezi houbaři jsou nicméně velmi populární zejména kvůli křupavé struktuře a příjemné chuti. Postupně se objevují také hřiby smrkové. „Jednou za čas se nějaký smrkáč objeví, ale zatím to na plné košíky není. U smrkových hřibů je první vlna většinou koncem července, v první polovině srpna a poté teprve v září a říjnu,“ zhodnotila mykoložka.

Zatímco na jižní Moravě houbaři nyní spíše strádají, na Vysočině je situace přívětivější. Potvrzují to i slova odborníka Jaroslava Malého. „Kvůli kůrovcové kalamitě je ale na Vysočině občas těžší najít les než houby. Některá místa, kam jsem dřív chodíval, dávno zmizela,“ posteskl si nedávno Malý. V případě návštěvy lesa radí upínat zrak kromě země také na stromy. Mnohdy je na nich totiž možné nalézt takzvané choroše, které laiky sice odpuzují vzhledem, ale vynahrazují jej chutí.