Bedly, hříbky či klouzky si přinesla po třech hodinách v lese na sever od Brna Kateřina Ondráčková. „Náš největší nález byl hřib velký jako mužská dlaň,“ pochlubila se houbařka. Podle ní rostou ve velkém množství a všude.

Podle mykologa Vladimíra Antonína z poradny v Moravském zemském muzeu ovšem ještě houbové žně nezačaly. „Po dlouhém suchu najdou lidé houby spíše místně. Někde se jich objeví kvanta, o pár kilometrů dál nic,“ řekl. Dodal, že na houby mohou lidé nyní vyrazit do smíšených i listnatých lesů. Pokud však chtějí mít zajištěnou úrodu, zajedou si až na Vysočinu.

Když už lidé něco najdou, musí si dát pozor na záměnu jedlých hub za jejich jedovaté či nejedlé dvojníky. „V současnosti nejvíce rostou žampiony. Velice hojně také ale i žampion zápašný, který je jedovatý a způsobuje žaludeční potíže,“ varoval mykolog.

Pozor si musí houbaři dávat i na červenající bedly. „U nás se vyskytují tři druhy bedel, které v řezu červenají. Nejedlá je bedla šedohnědá a bedla zahradní. Mohou způsobit žaludeční problémy, ale nejsou toxické,“ uvedl Antonín.

Největším nebezpečím podle něj jsou však nyní muchomůrky tygrované, které si lidé často pletou s muchomůrkou růžovkou, takzvaným masákem.

I pro možnost záměny mnoho houbařů zůstává konzervativních. „S rodinou jsme zvyklí sbírat jen hřiby. Jedlé muchomůrky jsem sice už ochutnal, sám si je ale sbírat netroufnu,“ uvedl Jaroslav Drastich.

Pokud si nejsou houbaři svým nálezem jisti, mohou se obrátit na houbařskou poradnu v Brně na Zelném trhu. Poradna funguje každé pondělí a úterý.

MARTINA HYKŠOVÁ