Brněnská TRL Space se stane jednou z hrstky evropských společností, které dokáží sestavit kompletní družicový systém. Běžnou praxí totiž je, že jeho jednotlivé části dávají dohromady různé firmy. „Naším posláním je spojováním různých technologií posouvat obzory kosmického průmyslu, a hlavně vytvářet přidanou hodnotu. Máme unikátní možnost otestovat nové produkty, které budou mít do budoucnosti vliv na celé lidstvo - například na větší zabezpečení vesmírného prostoru, zlepšení komunikace mezi družicemi a Zemí. V neposlední řadě díky misi LUGO prozkoumáme povrch Měsíce a přiblížíme lidstvo o krůček k jeho lepšímu pochopení pro využití v budoucnosti," uvedl zakladatel a výkonný ředitel TRL Space Petr Kapoun.

Vesmírné „silnice"

Na oběžné dráze Země se v současné době pohybuje více než pět a půl tisíce satelitů. Do roku 2029 jich tam podle odhadů bude přes sto tisíc. Propočty uvádí, že takový provoz znamená zhruba čtyřicet srážek ročně. Proto je nutné zajistit na oběžné dráze bezpečné „cesty“. Úlomky satelitů a kosmická tříšť totiž představují obrovské riziko pro ostatní družice.

Ilustrační snímek
Náročný úkol. Hledání planety podobné Zemi začne i díky technologii z Brna

K tomu má sloužit zařízení s označením LiDAR, které brněnská družice ponese. Jedná se o unikátní laser, který TRL Space vyvíjí společně s centrem HiLase. Laser je ve spojení s detektorem schopný s vysokou přesností monitorovat objekty pohybující se na oběžné dráze. Umělá inteligence pak vyhodnotí riziko srážky a družice bude schopná z rizikového kurzu uhnout. „Technologii chceme posléze využít i při zkoumání Měsíce a tvorbě mapy jeho podzemí,“ doplnil ředitel centra HiLASE Tomáš Mocek.

Nastínil tak další plány, které TRL Space na poli kosmického průmyslu má. Petr Kapoun hodlá dostat na Měsíc českou vlajku. „To je náš cíl pro rok 2030. Hodláme dokázat, že země z našeho regionu zvládnou vytvořit a uvést v život vlastní misi o velikosti sondy na Měsíci. Není to však ambice samoúčelná. Mise jako taková má za cíl oskenovat Měsíc a vytvořit mapu jeho podzemí. Jsou tam totiž vědecká data, po kterých je velký hlad. Podzemí Měsíce navíc obsahuje plno lávových chodeb, v nichž se ukrývá nerostné bohatství. Zadruhé je to ideální způsob, jak tam vybudovat vesnice pro člověka, nebo jak dál pokračovat v průzkumu. Pro nás i přístroje je totiž fatální radiace. V podzemí však máte přirozený radiační štít,“ řekl Deníku již dříve Kapoun.

Guru vesmírného průmyslu v České republice

Brněnský rodák Petr Kapoun je jednou z nejvýraznějších osobností českého vesmírného průmyslu. Stál u zrodu české odnože společnosti SAB Aerospace, která pod jeho taktovkou dosáhla řady úspěchů. Vyvinula části několika vesmírných raket, podílí se na výzkumu fungování imunity ve vesmíru nebo hledá možnosti, jak v kosmu těžit nerostné bohatství.

Ve virtuální realitě budeme dělat i autoškolu, říká Marek Polčák.
Sedm šikulů jižní Moravy: hráškový vědec, objevitel vesmíru a virtuální reality

Poslední projekt, u jehož počátku Petr Kapoun stál, je družice Plato. Ta během své mise bude hledat planety mimo sluneční soustavu podobné Zemi.

Start družice je naplánovaný na rok 2026. Šestadvacet připojených kamer bude snímat záření ze zhruba dvou set tisíc hvězd. Podle jeho poklesu odhalí přítomnost planety, určí velikost a stáří. Z družicí nashromážděných dat vědci následně vydedukují, která z těchto planet by mohla být vhodná pro život. „Pokud se zadaří, doufám, že první objevená planeta dostane jméno Brno,“ řekl s úsměvem ministr dopravy Martin Kupka.