Socha má symbolizovat Mendelovy pokusy s hrachem, jež daly vzniknout jeho zákonům dědičnosti. Po jejím odhalení v minulém týdnu ale vzbudila u veřejnosti vlnu kritiky. „Jsem smutná, že už nezdobí náměstí klasické kašny a barokní či renesanční sochy. Tohle umění je spíš strašidelné a rozhodně se mi tyhle trendy nelíbí," vyjádřila se například Adéla Kubínová.

Nesouhlas s podobou sochy projevili i někteří odborníci. „Už od okamžiku zveřejnění výsledků soutěže byli odborníci z výtvarného oboru jednoznačně proti. Já sám jsem paní primátorce psal již v prosinci, že podmínky soutěže byly nestandardní, příslib magistrátních deseti miliónů je nadsazený, v porotě nebyli adekvátně zastoupeni odborníci a že vítězný návrh vůbec není sochařským dílem. Nemá modelaci, cit pro prostor, vůbec nekoresponduje s aktuálními tendencemi v umění a mendelovskou tematiku zobrazuje primitivním ilustrativním způsobem," řekl redaktorce Rovnosti historik umění, profesor na Masarykově univerzitě a editor knihy Sochařské Brno 1989-2019, Radek Horáček.

Poznáte, co je na cedulce špatně?
Hrachovina na Mendlově náměstí v Brně: chyba na desce, lidé už ji i přejmenovali

Město i pořadatel soutěže měli podle něj názorům odborníků citlivěji naslouchat. Primátorka Brna Markéta Vaňková má ale na dílo kladný názor. Sama byla součástí poroty, jež vítězný návrh vybrala. „Jak tomu v takových případech bývá, hodně se o plastice mluví. Ale to je podle mne vždycky lepší, než když věci bez zájmu zapadnou. Na pohled se už teď cihlově červené dláždění i barva přístřešků propojuje se zdmi kláštera a opatství a já jsem přesvědčená, že záměr architektů i podobu plastiky naplno oceníme, až se zazelenají nově vysazené stromy i střechy zastávek," sdělila na svém facebookovém profilu Vaňková.

Sochy se zastali i někteří Brňané. „To náměstí je a bude krásné, včetně Hrachoviny. Chce to jen čas než se stromy rozrostou," objevilo se například v komentářích.

Rozporuplné reakce, jež socha vyvolává, podle sociologa Stanislava Bilera svědčí o tom, že lidem není jedno, kde žijí. Jak se však socha zapíše do povědomí veřejnosti, bude záležet na tom, který názor nakonec převládne. „Mohla by se stát symbolem zklamání, nenaplněných ambicí města a jeho věčné provinčnosti," odpověděl Biler na dotaz redaktorky, zda bude z Hrachoviny symbol města, podobně jako například z brněnského orloje či sochy Jošta.

Podle Horáčka ohlasy veřejnosti časem utichnou. „Každé nové dílo ve veřejném prostoru je příležitostí, aby lidé chválili či kritizovali, mnohdy třeba jen proto, že k nové věci zatím hledají vztah. Jde o krátkodobou popularitu. Kdekdo mluví o kdečem, aniž by věci rozuměl nebo si o ní něco seriózního zjistil," dodal historik.

A jaké tedy názvy pro Hrachovinu už lidé vymysleli? Například Lysohlávky ve větru, Dav tančících lidí či Jmelí. Velmi často ji také připodobňují k trifidům, rostlinám z katastrofického sci-fi románu Den trifidů anglického spisovatele Johna Wyndhama.

Obnova za dvě stě milionů korun je u konce. Brněnské Mendlovo náměstí je od úterý otevřené, změny nastaly především v organizaci hromadné dopravy.
VIDEO: Mendlovo náměstí v Brně je v novém, kritizované zábradlí dostane průchody

Hrachovina je dílem sochaře, umělce a slévače Jaromíra Garguláka. Celý projekt zastřešila obecně prospěšná společnost Společně. „Naším cílem bylo dát budoucím generacím trvalou připomínku této významné osobnosti vědy a víry, a to velmi originálním způsobem,“ uvedl ředitel Společně Jakub Carda.

Socha je unikátní i tím, že v sobě ukrývá vzorek DNA jak samotného Gregora Johanna Mendela, tak současných významných osobností, včetně primátorky města Brna a hejtmana Jihomoravského kraje. Socha samotná stála téměř pětadvacet milionů korun, dále bylo nutné uhradit nad rámec této ceny i náklady na mezinárodní soutěž, skicovné a odměny autorům. Město přispělo na vytvoření sochy částkou deset milionů korun. Příspěvkem ve výši jednoho milionu podpořil realizaci sochy i Jihomoravský kraj. Zbytek byl pokrytý ze zdrojů veřejné sbírky a individuálních dárců.