Závodnímu hraní na počítači se věnuje už šest let. V sobotu přijel na finále druhého ročníku Národních lig v počítačových hrách. Konalo se v brněnském Sále Břetislava Bakaly. „Jsem tu ale jenom jako divák, do finále jsem se totiž neprobojoval. Kvůli práci a jiným zájmům už dnes netrénuji tak intenzivně,“ říká mladý muž.

Pyšní se ovšem medailemi z jiných soutěží. Před měsícem a půl zvítězil na LAN party v Ostravě. „Jedním z největších zážitků ale pro mne byla návštěva soutěže síťových her ve Švédsku. V jedné hale bylo přes pětapadesát tisíc lidí,“ popisuje akci Chmela. I když ve Švédsku nesoutěžil, tvrdí, že hrát před publikem je něco úplně jiného než doma v pokoji. „Člověk má mnohem větší trému. Ovlivňuje to rozhodování,“ myslí si.

S hraním začal před deseti lety. A později i soutěžit. „V době svých největších úspěchů jsem trénoval tři až pět hodin denně. Na střední škole jsem se nemusel moc učit, tak jsem vždycky přišel domů a hrál,“ vypráví. Díky tomu, že se věnuje i basketbalu nebo bojovému umění, nikdy závislosti na hrách nepropadl. „Je důležité zachovat si odstup. Celý den jsem hrál, jen když jsem byl nemocný. Někteří spolužáci ale někdy i chodili za školu, aby mohli být u počítače,“ vzpomínal Chmela.

Na hraní má nejraději moment, kdy se mu podaří spoluhráče přelstít a překvapit. „Není to jednoduché, musíte přemýšlet hodně takticky,“ zdůrazňuje.