Třeba takovým sběrem citlivých informací se hackeři připravují na kybernetický útok, varoval minulý čtvrtek Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. „Informace, které máme k dispozici, vedou k obavě z hrozby závažných útoků na významné cíle,“ uvedl ředitel úřadu Karel Řehka. Ohrožená jsou podle něj především zdravotnická zařízení.

Fakultní nemocnice Brno kybernetickému útoku čelila před více než měsícem, zotavovala se několik týdnů. Zabezpečení zpřísnila. „Máme nastavená opatření, abychom co nejvíce zabránili případnému opakovanému útoku. Postupujeme v souladu s doporučeními,“ uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára. K těm patří například zálohovat veškerá data, varovat uživatele před falešnými maily a maskovanými přílohami nebo zabránit spuštění aktivního obsahu pomocí centrálního nastavení.

Podle odborníka na kybernetickou bezpečnost z firmy Patron-IT Martina Hallera je potřeba na ochraně proti útokům pracovat dlouhodobě. „Firmy na zabezpečování sítí pracují měsíce, roky. Za pár dní není možné sít výrazněji zabezpečit nebo proškolit všechny zaměstnance. Proto je nejdůležitější data zálohovat, aby se o ně nepřišlo,“ řekl Haller. Opakovaný útok na brněnskou nemocnici je podle něj málo pravděpodobný, přesto se vyloučit nedá.

Při březnovém útoku přišla Fakultní nemocnice Brno o některá administrativní a ekonomická data. Škoda se vyšplhala na desítky milionů korun. Technikům se podařilo obnovit historii emailové komunikace a archiv zobrazovacích metod, mají i data pacientů. „Některé systémy nejsou tak uživatelsky přátelské a rychlé, protože jedou na omezený počet serverů. Postupně je zapojujeme. Nemocnice je nicméně v plném rozsahu funkční,“ sdělil ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba.

Objevnávky? Přes telefon

Bohunická fakultní nemocnice přišla také o internetový objednávkový systém u dárců krve. „Nemáme nyní k dispozici jiný objednávací nástroj než telefon. Odeslali jsme objednávku na nový systém,“ řekla primářka transfuzního oddělení nemocnice Hana Lejdarová. Měl fungovat do týdne.