„Je to klasický sklad, kde schováváme vše potřebné,“ popisuje skromně tajemnou místnost za projekčním sálem mluvčí hvězdárny Jiří Dušek.

Oblohu v sále dokáže vykouzlit za pár minut. Stačí mu k tomu několik projektorů, počítačů, dobrý program a absolutní tma.
„Naši lidé musí být technicky šikovní a nesmí se bát mluvit před lidmi,“ dodává Dušek. Denně totiž z projekční místnosti pouští až pět programů pro školy nebo pro veřejnost.

V projekční místnosti je rušno hlavně v sezóně – na podzim a na začátku jara. Hvězdárna totiž ročně lidem nabídne až tři tisíce pořadů. Dvakrát do roka se mohou milovníci hvězd těšit na novinky.

„Operátoři a moderátoři se musí střídat. Například dvě stovky páťáků dají někdy pořádně zabrat,“ směje se hvězdář. Každý zaměstnanec musí prý ročně obsloužit tři a půl tisíce návštěvníků.

Z projekční místnosti je to jen krok do chodby mezi sálem a pláštěm kopule. Úzká zatočená chodba vede k příkrým schodům přímo na kopuli.

„Na té je kamera, která snímá celé Brno. Máme krásný výhled, takže záběry jsou unikátní,“ pochvaluje si Dušek.
Lidé do chodby ani na kopuli nesmí.Ta totiž více jak dva návštěvníky neunese. „Záběry z kamery ale mohou lidé sledovat na internetu. Chceme zdokonalit i rozlišení. V lednu by navíc měla přibýt kamera, která bude snímat noční oblohu, přelety družic a letadel,“ dodává astronom.

Chodbička, kamera na kopuli i projekční místnost se podle něj musí pečlivě čistit. Drahé a chytré přístroje totiž nesnesou prach. Přesto se na hvězdárně usazují i zvířecí pozorovatelé.

„Někdy z planetária a pozorovatelen musíme vyhánět vosy, které si tu staví hnízdo. Měli jsme tu i myši. Ty musí být celkem vzdělané,“ vtipkuje astronom Dušek.