Se stovkou odborářů musí nově počítat například vedení tchajwanského výrobce elektroniky, společnosti Wistron. „Naším cílem je dojednat kolektivní smlouvu na příští rok. V té bude zaměstnancům garantována valorizace mzdy přinejmenším do výše inflace. Je také potřeba vytvořit mantinely pro jednání mezi zaměstnanci a vedením firmy,“ vysvětlil důvody vzniku odborů předseda základní odborové organizace Kovo Wistron Union Jiří Kubánek. Počítá s tím, že do odborů vstoupí až osmdesát procent zaměstnanců firmy. „Myslím tím přímé pracovníky, nepočítám mezi ně bílé límečky,“ dodal Kubánek.

V posledním půlroce založili odbory také zaměstnanci Společnost Roscomac CZ, která se se zabývá obráběním kovů pomocí CNC strojů nebo pracovníci společnosti Stadion Brno. „V těchto firmách založili zaměstnanci malé, tak patnácti až dvacetičlenné organizace. Ve stadionu Brno to jsou například řemeslníci a údržbáři haly Rondo,“ prozradil další odboráře předseda základní organizace Zetor a člen odborového svazu Kovo Alois Kazelle.

S odbory bude muset od ledna vyjednávat i firma Transroll z Lednice na Břeclavsku. Dvě desítky odborářů přebere s malou společností Tranza Břeclav. „Chceme vyjednat kolektivní smlouvu s podmínkami jaké máme nyní,“ uvedl šéf odborů Petr Bukovský. Odbory mají být podle něj hlasem zaměstnanců.

Podle záznamů právě odborového svazu Kovo, vznikají nové odborové organizace hlavně ve firmách na Černovických terasách v Brně nebo u Brna v modřické průmyslové zóně. „Firmy z východu k nám přináší odlišné pracovní podmínky a v mnoha případech dochází k porušování evropských firemních pravidel,“ dodal Kazelle.

Přestože počet odborových organizací roste, počet odborářů v jihomoravském kraji podle pražské centrály Českomoravské konfederace odborových svazů klesá. „V počtech odborářů se projevily dopady ekonomické krize. Velké podniky s velkým počtem odborářů totiž propouštěly,“ vysvětlila předsedkyně regionální rady odborového svazu Stanislava Slavíková.

Ekonomická krize a také úsporná opatření vlády stojí podle Slavíkové i za vznikem odborů v malých firmách. „Zaměstnavatelé totiž šetří hlavně na svých pracovnících,“ dodala Slavíková.

Zakládání odborů jako důsledek krize a obav lidí o zaměstnání potvrzují i ekonomové. „Zaměstnanci se cítí ohroženi a proto zakládají odbory i v menších firmách. Celkově však platí to, že tlak odborů je pro hospodaření firem spíše negativní. Pokud odbory zabrání propouštění zaměstnanců a tím zabrání firmě mít nižší náklady, může se to negativně projevit na zisku firmy,“ upozornil analytik Ondřej Moravanský ze společnosti Cyrrus.

Vedení firem se většinou založení odborů nelíbí. „Zděšeni jsou ale jen čeští manažeři. Ředitelé z Tchajwanu berou odbory jako přínos ku prospěchu společnosti,“ uvedl Kubánek. Odbory mají být podle něj prostředníkem v komunikaci mezi vedením firmy a zaměstnanci. Brněnské vedení firmy Wistron se odmítlo k založení odborů vyjádřit, s tím, že nemohou poskytovat vyjádření pro média.

Jihomoravští odboráři se připravují na prosincovou celodenní stávku na protest proti úsporným opatřením vlády. „K zaměstnancům státní sféry se připojí i další odborové svazy a organizace. I ty malé,“ dodala Slavíková.