Bohumíra Richterová z brněnských Bohunic sníh před domem odklízela naposledy předloni. Potřebovala tehdy očistit několik metrů chodníku, tak se s lopatou pustila do odhazování. Po pár minutách se ale svezla k zemi.

Zkolabovala. „Nebylo mi dobře. Navíc jsem si při pádu narazila koleno, které mě od té doby bolí při každé změně počasí. Do nemocnice jsem ale hned nejela. Nejprve si lékaři mysleli, že je něco v nepořádku s mou krční páteří. Až později zjistili, že mám slabé srdce. Odhazovat sníh pro mě od té doby nepřipadá v úvahu,“ vysvětlila důchodkyně.

S případy s podobným scénářem se lékaři setkávají v zimním období často. Některé z nich ale končí hůř, než jen nevolností. „Výrazně přibylo lidí, které při odklízení sněhu postihl infarkt. Tímto způsobem si jej přivodila bezmála třetina všech pacientů, které jsme v uplynulých dnech kvůli infarktu ošetřili,“ potvrdila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová.

Oproti tomu svatoanenská fakultní nemocnice v centru Brna větší příjem lidí s infarktem, jehož propuknutí uspíšil boj s následky vydatného sněžení, nepotvrdila. „Momentálně u nás takový pacient hospitalizovaný není. I s těmito případy se ale samozřejmě setkáváme,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny Šárka Urbánková.

Nezvyklá zátěž

Okolnosti, za kterých člověka postihne srdeční infarkt, se podle ní v závislosti na ročním období různí. Více pacientů lékaři ošetřují o víkendu, počet případů ale kolísá.

V souvislosti s odklízením sněhu mají problémy se srdcem hlavně starší lidé. „Zejména pokud nejsou zvyklí na nárazovou fyzickou námahu. Úklid sněhu představuje poměrně velkou zátěž v krátkém čase. Lidé by se mu proto měli raději vyhnout,“ upozornila Mrázová.

Přesné příčiny vzniku srdečního infarktu podle ní odborníci stále neznají. Riziko ale zvyšuje nesprávný životní styl, především nedostatek pohybu a nevyvážená strava, nadváha a kouření. Přispívají totiž k zanášení srdečních tepen. Ty se mohou později ucpat nebo prasknout a způsobit infarkt.

Brňané, které nebezpečné onemocnění postihne, mají přesto dobré vyhlídky na uzdravení. „S člověkem s bolestí na hrudi sanitka automaticky míří do jedné z brněnských fakultních nemocnic. Ty jsou totiž součástí celorepublikové sítě kardiologických center a ošetřují asi devadesát procent infarktů. Tento systém péče je nejlepší na světě,“ vysvětlil primář interního oddělení Vojenské nemocnice Tomáš Brabec.

V nemocnicích také mírně přibylo lidí s dýchacími problémy. Typická zimní inverze, kvůli které Brno v zimě často přikrývá poklice smogu, vadí především astmatikům. Kvůli náledí a kluzké vrstvě sněhu však lékaře v zimě každoročně nejvíc zaměstnají úrazy. „Přibývají lehčí a středně těžká poranění, především zápěstí,“ uvedla mluvčí Úrazové nemocnice Brno Jana Škopová.