Projekt vznikl jako interní databáze Muzea města Brna. S rozmachem internetu se ho autoři rozhodli vypustit do světa. „Vznikla soustava navzájem propojených karet z různých oblastí brněnské historie, zaměřená například na osoby, události, ulice, školy nebo pamětní desky," říká vedoucí autorského kolektivu Irena Loskotová. Přestože za deset let encyklopedie pomyslně ztloustla víc než patnáctinásobně, vždy podle ní bude co přidávat.

Některá hesla se ale podle administrátorky projektu Jitky Šibíčkové závěru blíží. „Například ulice a náměstí a pamětní desky," vysvětlila.

Encyklopedii věnuje každý den hodinu ráno a většinou i po návratu z práce. „Odměnou nám jsou především ohlasy čtenářů. A nemusejí být pokaždé kladné. Například když nám nějaký mladík napíše, že nám chybějí fotky některých soch, a tak nám je vyfotil sám. Mám radost, že místo aby šel do hospody, pomáhá tvořit encyklopedii," vysvětlila Šibíčková.Fakta o brněnské encyklopedii.

Od lidí podle ní nepřicházejí jen fotografie. Časté jsou také dotazy k historii, nebo doplňující informace k některým heslům. „Ty se často týkají například legionářů. Jejich potomci chtějí, aby se o nich psalo, a když o nich do encyklopedie přidáme informace, berou to jako zadostiučinění," upozornila žena.

Projekt inspiroval i další města. „Radil jsem například jednomu nadšenci z Hodonína, jak podobnou databázi vytvořit," potvrdil Marek Peška ze společnosti Archaia, který na počátku encyklopedii programoval.

Hodonínská encyklopedie po vzoru brněnské nabízí například srovnání fotografií ze současnosti a minulosti. „Napadlo mě to, když jsem se díval na fotografii obchodu s barvami, kde je dnes průchod ke kapličce u Sportklubu v Hodoníně. Bylo jasné, že dnes nikdo nepozná, kde to bylo," vysvětluje autor stránek Antonín Kučera.

Na podzim autoři brněnské encyklopedie chystají další vylepšení. „Spustíme mapový prohlížeč, který propojí současné a historické mapy se záznamy z naší encyklopedie," doplnila Šibíčková.