Jako člen mezinárodního vědeckého poradního sboru se badatel od pondělka účastnil setkání s kolegy v Mezinárodním centru klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u svaté Anny. „Každoročně se potkáváme, abychom zhodnotili, jak se daří aktuálním projektům, a radíme, kam by výzkumy měly směřovat," vysvětluje.

Rubinstein pracuje jako ředitel laboratoře Národní rady pro vědecký a technický výzkum Argentiny a docent Fakulty přírodních věd University Buenos Aires. V Brně je letos podruhé. „Nejsilnější zážitek pro mě byla návštěva Mendelova muzea. O Mendelovi se učíme už od střední školy, je to spolu s Darwinem otec biologie. Nejednou jsem měl možnost si na vlastní oči prohlédnout jeho pracovnu, knihy a rukopisy," vzpomíná.

Brňané podle něj mohou být na své vědecké zázemí pyšní. „V Argentině jsou pro výzkumy podmínky složitější. Nemáme v laboratořích možnost pořizovat si tolik moderní výbavy," hodnotí Rubinstein.

Vědcem se toužil stát od střední školy. „Ve čtrnácti letech jsem chtěl být matematik, poté fyzik a chemik. Teprve později mě ale začala zajímat chemie mozku," vypráví.

Jeho poslední výzkum odhalil části mozku, které mají vliv na to, jak lidé jedí. „Existuje systém, který podporuje vyhledávání jídla, a jiný, podněcující sytost. Zaměřujeme se tedy na aktivitu genu, který ovlivňuje, abychom se necítili hladoví," líčí pětapadesátiletý vědec.

Výzkumu se Rubinstein věnuje už dvacet let. „Když jsem s ním začínal, lidé o podobných částicích nevěděli. Teď se o nich dočtete i v medicínských knihách," říká.