Aby vědci dokázali dobře odhadnout, co ovlivnilo věkovou struktura města, potřebovali znát data menších územních celků, v brněnském případě městských částí.
„Je to z toho důvodu, aby mohly být dobře naplánovány služby, které se pojí s jednotlivými věkovými skupinami, například školky a školy pro děti a studenty, dopravní infrastruktura, infrastruktura pro volnočasové aktivity a sport či zdravotní služby a především služby, které jsou zaměřené na poskytování pomoci a péče pro starší osoby,“ uvedli autoři ve studii.
play_fill
Nejmladší městskou částí, tedy oblastí s největším počtem dětí do patnácti let, je podle průzkumu brněnský Žebětín. Podíl dětí tam konkrétně přesáhl jednadvacet procent.
„Vliv na to má určitě sídliště na Kamechách, kde se pořád kolaudují nové byty a stále se tam stěhují lidé, i když tam třeba zatím nevlastní byt, ale jsou v nájmu. Faktorem je také otevření druhého stupně základní školy, kde bychom třídy chtěli postupně naplnit. V tom nám pomůže naše mateřská škola, která je kapacitně naplněná,“ vysvětlil žebětínský starosta Vít Beran.
Nejmladší městské části:
Žebětín
Medlánky
Ivanovice
Útěchov
Jundrov
Nejstarší městské části:
Žabovřesky
Řečkovice a Mokrá Hora
Komín
Starý Lískovec
Kohoutovice
Městské části s nejvyšším podílem obyvatel v produktivním věku:
Nový Lískovec
Brno-jih
Vinohrady
Brno-střed
Nejvyšší počet dětí se zpravidla soustřeďoval v okrajových městských částech, které v uplynulých letech zažily výraznější rezidenční výstavbu a kam se stěhovali mladí dospělí, jež tam založili své rodiny.
Roli v budoucnu odehraje rovněž prodloužení tramvajové trati na Kamechy. „V současné době pokračuje územní řízení. Po získání územního rozhodnutí přistoupíme k dalším krokům včetně výběru zhotovitele. Předpoklad zahájení prací je konec roku 2023,“ přiblížila minulý týden mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Doležalová.
Největší počet důchodců naopak žije v Žabovřeskách, obyvatelé starší pětašedesáti let tvoří přes sedmadvacet procent tamní populace. Žabovřeský starosta Filip Leder si Deníku Rovnost posteskl, že stejné výsledky vykazuje městská část v průzkumech dlouhodobě. „Určitě je to způsobené především zástavbou, která vznikala třeba od 60. let minulého století. Lidé se tam prostě přistěhovali a už zůstali,“ zdůraznil příčiny Leder.
Ze získaných dat tedy vyplynulo, že brněnská populace postupně stárne. Odborníci se domnívají, že trend může zvrátit jedině příliv mladších věkových ročníků do Brna. Reálně je však přínos věkové skupiny v rozmezí od dvaceti do třiceti let pozitivní jen drobně. Důvodem je totiž poměrně velká migrační aktivita mladých lidí.
