Šok. Přesně takový pocit zažili památkáři, vedení města i Brňané před pěti lety. Tehdy se totiž ukázalo, že kvůli administrativní chybě hrozí zhruba 1 400 objektům v Brně ztráta statusu památky. Prakticky by to pro dotčené budovy či další díla znamenalo, že nejsou již nijak chráněné před nevratným poškozením, třeba při necitlivých rekonstrukcích. Nyní už je jasné, že doufat ve vyřešení situace ve prospěch objektů je zbytečné.

Vedení Brna se v záležitosti jednoho z objektů, polikliniky Zahradníkova, obrátilo na Nejvyšší správní soud. Ten koncem loňského roka potvrdil nejčernější scénář – že všechny dotčené stavby už skutečně za památky nejsou považované.

„Výklad statutu věci jako kulturní památky je jednoznačně postaven na nezbytnosti být v příslušném seznamu jako památka zapsána nejpozději ke dni prvního ledna 1988,“ stojí například v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

V praxi rozhodnutí soudu znamená, že všechny objekty, které byly na seznam památek zapsané pozdě, nemají nárok na památkovou ochranu. Památkami tedy v Brně nadále už není zhruba 1400 objektů, mezi nimi Janáčkovo divadlo, palác Jalta či právě poliklinika Zahradníkova.

Proces se povleče roky

Zachránit budovy nyní může pouze jejich opětovné prohlášení památkami ze strany ministerstva kultury. Již dříve se ale památkáři vyjádřili, že podobný proces u všech dotčených objektů může trvat i léta. „Jde o mimořádně složitá správní řízení, mnohdy s velkým počtem účastníků, kteří mohou účinně hájit svá práva . Mohou navrhovat nové a nové důkazy, mohou přerušovat řízení,“ popsala proces opětovného zpamátnění Petra Hrušová z tiskového oddělení kabinetu ministra kultury.

Do tohoto týdne ministerstvo v celé republice, kde se chyba v zápisu dotkla zhruba dvou tisíců objektů, opětovně přiřklo status památky jednotkám děl. „Na jihu Moravy se jedná například o secesní vilu Franke v Tišnově, novorománský kostel Všech svatých v Ořechově, o monumentální neorenesanční budovu školy na Šujanově náměstí v Brně,“ poznamenala Hrušová.

Nyní je tedy pouze na majitelích objektů, zda při jejich případných úpravách budou postupovat citlivě. „O situaci brněnských objektů jsem se zajímal, aktuálně nemám zprávy, že by některý byl v ohrožení,“ uklidnil náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný.

Pomoct chránit objekty může v Brně zřízení památkových zón. „Zóny by navíc měly regulovat i demolice částí historické zástavby,“ řekl již dříve ředitel brněnského Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. I zóny ale musí schválit ministerstvo kultury.