Podle Kamenského je pro čerstvé maturanty velkým problémem už jenom zaplatit si školné. „To je částka přes dvacet tisíc korun za rok. Jako student mám ale výrazně levnější dopravu nebo třeba registraci do knihoven. A to mi umožní nepočítat každou korunu," upozornil Kamenský.

Rok v jazykové škole má za sebou také Brňanka Adéla Krátká. „Plánovanou změnu nechápu. Stát by měl takový typ studia spíš podporovat, než omezovat. Jsme přece součástí Evropské unie, lidé mohou cestovat nebo pracovat v zahraničí a k tomu potřebují přinejmenším dobrou angličtinu. Přitom když se podívám kolem sebe, kolik lidí se zvládne domluvit aspoň v jednom cizím jazyce, je jich žalostně málo," myslí si Krátká.

Komplikace by změna přinesla i jazykovým školám. „Pravděpodobně se nám přihlásí méně lidí, takže nebudeme mít dost peněz na zaplacení učitelů. Pak ale hrozí, že místo deseti lidí v jedné skupině jich bude třeba patnáct a víc. A to se zase podepíše na kvalitě výuky," vysvětlila Kateřina Hronová z brněnské jazykové školy a překladatelské agentury MKM.

Za pomaturitní studium by tak lidé nejspíš zaplatili o pár tisíc korun víc. Už nyní přitom Brňané platí školné dvacet až pětadvacet tisíc korun. „Změna by se pravděpodobně podepsala i na cenách odpoledních nebo večerních kurzů. Nejspíš bychom je také museli zdražit, abychom měli z čeho platit učitele," popsala Hronová.

Dodala, že společně s jazykovými školami z celé republiky se snaží přimět politiky, aby novelu zákona ještě změnili.

Podle ministerstva školství je však zájemců o tento typ studia každým rokem méně. „Od příštího školního roku bude podle demografických údajů počet absolventů středních škol opět výrazně nižší. V důsledku toho také ubude potenciálních uchazečů o pomaturitní jazykové kurzy," vysvětlila mluvčí ministerstva Jana Holíková jeden z důvodů změny.

Stát navíc za tyto studenty musí platit zdravotní a sociální pojištění. A zrušit statut studenta je způsob, jak ušetřit.

Podle místopředsedkyně školského výboru Dagmar Navrátilové je zrušení statutu studenta špatný krok. „Vláda není pomaturitnímu studiu příliš nakloněna, protože to znamená jisté výdaje. Zamyslíme-li se však nad jazykovou úrovní našich maturantů, měli bychom ty, kteří se nedostali na vysokou školu, podporovat v jejich snaze získat certifikát v jazyce," sdělila.

Dodala, studium jazyka je lepší řešení, než kdyby se takoví lidé zaregistrovali na úřadech práce. „Mám pocit, že v takovém případě by to stát přišlo podstatně dráž," upozornila.