Nadšenci, kteří se tento týden sjeli na mistrovství Evropy v jízdě na jednokolce za brněnskou přehradou, jej však dokáží zdolat na jediné pneumatice. „Strach? Tak ten mám sakra často,“ přiznává jednokolkař Nick Claerhout.

Nejobtížnější prvek závodu, který chce letos pokořit, je vysoká bedna z dřevěných prken. „Je nahoře dost úzká, takže při skoku můžete spadnout na tu kovovou tyčku pod ní. To bych nerad. Možná si troufnu to zkusit, ale vypadá to fakt strašidelně,“ měří si váhavě pohledem překážku sedmnáctiletý Belgičan.

Ruce, kterými si stírá kapičky potu z čela, se mu klepou únavou. Jízdu na jednokolce trénuje dva roky. Na akci takového kalibru, jaký pro jednokolkaře představuje čtvrtý ročník závodů na střelnici za Kníničkami, se ocitnul poprvé v životě. „Trialová dráha, co tu postavili, je ohromná. Jestli přijedu příště? Rozhodně,“ tvrdí Nick.

Trojice jednokolkařů, kteří hopkají po žluté překážce podobné žebříku, patří mezi zkušenější jezdce. „No to jsou zvuky, hrůza,“ kritizují navzájem své výkony, kdykoliv některá jednokolka hlasitě křísne o dřevěnou příčku.

Dvacetiletý závodník, kterého jednokolkařské společenství zná pod nickem Kopr, se tím ale nenechá vyvést z míry. Skutečné soupeření v trialu, který je jednou z nejtvrdších jednokolkařských disciplín, přijde na řadu o víkendu. Každý z jezdců dostane dvě hodiny na to, aby získal co nejvíc bodů za jízdu v šedesáti typech terénu.

„Jde o to, dostat se přes různé druhy překážek předem stanoveným způsobem. Když se zadaří, zahlásíme to rozhodčím. Je o cti každého z nás, jestli hrajeme poctivě. Ale nezažil jsem, že by tu někdo podváděl,“ vysvětluje Kopr.

Jednokolku objevil před čtyřmi lety. Stejně dlouhou dobu jezdí na brněnské mistrovství. Od loňska se prý moc nezměnilo. „Nějaké zlepšení by už přijít mohlo, ale jde o detaily. Brno je vždycky fajn akce se super překážkami. A lidi tu jezdí hodně dobře,“ říká Kopr.

Podívejte se na fotogalerii: Mistři jednokolek se rozcvičují