Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pondělí ve 20:00, najdete v úterním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Dvanáctého ledna, přesně šest minut před desátou hodinou večer. Jižní Moravě vládne mrazivý večer a i ti nejpilnější koledníci tradiční Tříkrálové sbírky už jsou raději doma v teple. Ještě netuší, že část z letos vybraných peněz poputuje k obětem tisíce kilometrů vzdálené katastrofy. Střed chudé ostrovní země Haiti se právě mění v rozvaliny.

První jihomoravská sbírka, jejíž výtěžek pomohl zemětřesením zničeným oblastem, tak začala dřív než zemětřesení samotné. „Koledníci Tříkrálové sbírky v Brněnské diecézi vysbírali téměř šestnáct milionů korun. Jižní Morava se tím zařadila mezi regiony s největším nárůstem darů oproti loňsku. Na pomoc Haiti z výtěžku poputuje zhruba půl milionu,“ pochválila Jihomoravany mluvčí Diecézní charity Brno Diana Tuyet­Lan Kosinová.

Úspěšné koncerty

Díky koncertu, který brněnská Diecézní charita uspořádala se svatopetrskou farností v brněnské katedrále, do sbírky dva týdny po zemětřesení přibylo dalších bezmála sto tisíc korun. A hudba v Brně pomáhala i v polovině února. „Benefiční koncert, který jsme uspořádali ve spolupráci s Městským divadlem, vynesl víc než čtvrt milionu korun. Peníze pomohou lékařům, kteří přímo na Haiti spolupracují s organizací Člověk v tísni,“ uvedla Míla Vepřeková z nadačního fondu Niké.

Pomocnou ruku karibské zemi ale podali i jednotlivci. Téměř deset tisíc korun například získaly dvě základní školy v Tišnově. „S nápadem přišly tři žákyně páté třídy. A pak se nám pro sbírku podařilo získat i děti ze školy Smíškova,“ vysvětlila zástupkyně ředitele Základní školy 28. října Marie Bártová.

Humanitární organizace Adra, jíž školáci výslednou sumu svěřili, zaštítila i sbírku pro Haiti v brněnské Vaňkovce. Návštěvníci pasáže ji ještě stále mohou podpořit příspěvkem.

Stranou pozornosti ale nezůstaly ani jiné formy pomoci. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně v lednu zaplavily desítky nabídek od lidí, kteří zvažují adopci haitských sirotků. Ředitel úřadu Zdeněk Kapitán ale před tímto postupem důrazně varoval. Haiti podle něj není schopné si se složitou administrativou poradit. A osvojitelé riskují, že se kvůli nepodařenému osvojení mohou dostat do problémů. „Haiti nepodepsalo Haagskou úmluvu, která stanoví základní pravidla bezpečné mezinárodní adopce. Už to je špatný signál,“ řekl Kapitán.

Auto pro kněze

Mnozí Jihomoravané se do projektů na pomoc Haiti zapojovali už před zemětřesením. Pět let na haitském venkově například působí kněz Roman Musil. „Loni jsme mu ve spolupráci s Charitou posílali starý terénní náklaďák. Hlavně proto, aby se pomoc vůbec dala přepravovat. A letos mu chceme poslat druhé auto. Vybavíme ho jeřábem a vrtáky k hledání podzemních zdrojů vody,“ vysvětlil farář kostela svatého Martina v Blansku Jiří Kaňa.

Jižní Morava by podle něj měla pomocnou ruku napřáhnout hlavně k venkovu. „Po zemětřesení se totiž lidé z hlavního města vrací hlavně do vesnic. Tam přibývá obyvatel, ale jídla je samozřejmě pořád stejně málo. Na vesnicích proto roste bída,“ podotkl Kaňa.

Mluvčí Diecézní charity Brno Diana Tuyet­Lan Kosinová o pomoci potřebným říká: Ptejte se, kam vaše peníze jdou

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Stovky tisíc Haiťanů bez domova, jídla, vody a základní zdravotní péče humanitární organizace zburcovaly k nebývalé aktivitě. Diecézní charita Brno patří k těm, které na jižní Moravě pomoc organizují nejčinoroději. „Haiti jsme věnovali pozornost dřív, než přišlo zemětřesení,“ říká mluvčí Diecézní charity Brno Diana Tuyet­Lan Kosinová.

Kolik lidí z brněnské Diecézní charity působí přímo na Haiti?
Momentálně jsou na ostrově dva humanitární pracovníci z naší diecéze. Uvažujeme i nad tím, že je někteří jiní kolegové vystřídají . Práce v oblastech postižených humanitární katastrofou je totiž vyčerpávající. Hrozí jim syndrom vyhoření.

Budou mít obyvatelé jižní Moravy ještě možnost Haiti pomoci?
Samozřejmě. Chystáme celou řadu akcí. Zájem o spolupráci má například Janáčkova akademie múzických umění, která chce na podporu Haiti uspořádat koncert. Aktivity musí pokračovat. Vrátit život této země do normálu je otázkou několika let.

Chci podpořit oběti humanitární katastrofy. Nejsem si ale jistá, jestli moje peníze zamíří skutečně k nim. Na co si dát pozor?
Musíte samozřejmě dbát na to, jaké organizaci přispíváte. Přemýšlejte nad tím, jak velké má zkušenosti s humanitárními misemi a jak dlouho v oblasti humanitární a rozvojové pomoci působí. Důležité je i to, zda má organizace sbírkové konto a je oficiálně registrovaná. Přes webové stránky své přispěvatele musí pravidelně informovat o tom, co se jejich penězi děje a na jakou pomoc je organizace vynaložila.
Je z Brna. Ale na Haiti má dceru

Brno – Když Irena Opršalová dvanáctého ledna v televizi sledovala mimořádné zpravodajské vstupy o zemětřesení na Haiti, neotřásl jí jen nevídaný rozsah neštěstí. Pochází z Brna. Ale dvanáctiletá Haiťanka Micheline, jedna ze statisíců dětí, kterému se katastrofa mohla stát osudnou, je její adoptivní dcerou. Třebaže jen na dálku.

Dívka žije v Baie de Henne. Zda tuto oblast zemětřesení zasáhlo, Opršalová nejprve netušila. „Věděla jsem jen to, že na Haiti došlo ke katastrofě a že jsou obrovské ztráty na životech. Okamžitě jsem se začala pídit po tom, která území jsou neštěstím dotčená,“ vypráví Opršalová.

Když zjistila, že zemětřesení zabíjelo především v hlavním městě a centrální oblasti Haiti, ulevilo se jí. „Micheline žije úplně jinde. Byla jsem, přes všechnu tu hrůzu, vděčná,“ popisuje své pocity žena.

Prostřednictvím takzvané adopce na dálku, kterou zprostředkovává Arcidiecézní charita Olomouc, dívku spolu se svým manželem podporuje už tři roky. Ročně Micheline pošlou asi sedm tisíc korun, které jí zajistí základní zdravotní péči a přinejmenším jedno jídlo denně.
Především ale pokryjí náklady na školné, které je na Haiti povinné. „Micheline je poloviční sirotek a má pět sourozenců. Platit si školu je pro ni takřka nemyslitelné. Čím víc dětí v rodině je, tím menší šanci na vzdělání mají,“ vysvětluje.

I tak je pravděpodobné, že se při lednové katastrofě zranil či zemřel někdo z dívčiných vzdálenějších příbuzných. „Většina Haiťanů má v rodině někoho, kdo pracuje v hlavním městě a posílá odtamtud peníze. I pro ty, kteří zemětřesení přežili, tak katastrofa bude mít dalekosáhlé ekonomické důsledky,“ podotýká Opršalová.