Řidiči nablýskaných traktorů, krojovaní muzikanti a tanečnice stejně jako hasiči v historických uniformách. Do sobotního poledne zbývá už jen pár minut a ti všichni jsou připravení vyrazit směrem k Lesné. Jenomže jestli letos dožínkový průvod vůbec začne, není vůbec jisté. Do prosklených stěn pavilonu Q v areálu Mendelovy univerzity totiž pleskají dešťové kapky jako hrachy. A taky chybí koně, i když jen dočasně. Jsou v podzemí.

Přesněji v garážích pod budovou. „Museli jsme je zaparkovat, když tak lije,“ směje se mluvčí univerzity Kateřina Brettschneiderová a bere několik zvědavců do podzemí.

Vybetonovaným prostorem se tentokrát nerozléhá vrčení motoru, ale netrpělivé podupávání kopyt. „Přijeli jsme už dnes ráno. A zatím tu čekáme, až trochu přestane pršet. Pak vyrazíme na Lesnou, kde bude další program,“ vysvětluje patnáctiletá jezdkyně ze stáje v Moravských Knínicích Monika Srncová.

A přitáhne si koňskou hlavu k rameni. Klisna Lady už rozmrzele koulí očima. Nelíbí se jí ani hladká podlaha garáže, ani ržání dalších koní z několika jihomoravských stájí. Jejímu trápení je ale brzo konec, i přes nepřízeň počasí se před univerzitním areálem formuje dožínkový průvod.

Had, kterému vévodí několik koňmi tažených drožek, hraje všemi barvami. Díky krojům. A hlavně deštníkům a pláštěnkám. „Pěkně je zvedněte, ať je vás vidět. Slyšíte?“ dostávají napomenutí malé tanečnice, které se pod deštníky z legrace schovávají před objektivy fotografů. Blesky cvakají, kapela hraje a průvod se dává do pohybu.

Mezi paneláky

Cílem je palouk v Okružní ulici v Lesné, který od pátku hostí dění dožínkové dění. Akce se na jižní Moravě letos sice koná už po šesté, trasa dožínkového průvodu má však stejně jako místo konání premiéru. Pro jistotu jej doprovázejí strážníci na motorkách, obejde se ale bez problémů. „Akorát jsem si vzala semišové boty a teď v nich mám dost mokro,“ zhodnotí v cíli průběh akce dvanáctiletá Daniela Bábíková z Ratíškovic na Hodonínsku.

S tamním Dětským folklórním souborem vystupuje už od školky a takový déšť přitom prý ještě nezažila. Na své vystoupení už se ale stejně jako ostatní slečny v kyjovských krojích těší. „Hlavně proto, že nám u tancování bude tepleji,“ culí se Daniela.

Ratíškovické tanečnice nejsou samy, koho dožínkové hudební pásmo rozpohybuje. Například Dobroslav Neužil vyzval na zatravněné ploše za paneláky k tanci vnučku. „Ani jsem o dožínkách nevěděl. S manželkou a vnoučátky jsme tu vlastně díky tomu, že tady na Lesné bydlíme. A je to moc pěkné,“ chválí program Neužil.

Stejnou radost udělala dožínková veselice mezi paneláky i Olze Velebové. „Šla jsem jen do obchodu a tak mě ta vystoupení zaujala, že už jsem zůstala. Velmi se mi líbí i potraviny, které jsou tu na prodej. Už včera jsem si odsud odnesla med,“ podotýká žena.

Regionální chutě

Své výrobky v několika stáncích rozestavěných podél chodníku nabízejí úspěšní účastníci soutěže Regionální potravina a Zlatá chuť jižní Moravy. „Tak například my tu prezentujeme obnovenou tradici znojemských okurek, které kdysi dělala Fruta Znojmo. Dále děláme i kvašáky a znojemský macerát,“ vysvětluje Zdeněk Ambrozek z družstva Znojemská okurka.

I jemu vadí dešťové kapky. Se zájmem zákazníků je ale spokojený. „Teď tu může být tak kolem tří set lidí. Včera to bylo trochu horší, to byl spíš dětský den než dožínky. Dospělých bylo jen pár, zato dětí snad sto,“ poznamená Ambrozek.

Josefa Nerada těší hlavně to, že letošní dožínky jsou na jediném místě. „Před dvěma lety byly jedny tady v Brně na výstavišti. A druhé ve Vyškově, což bylo docela nešťastné. Přestože srpnové počasí asi zemědělcům není příliš nakloněné, mám z těchto dožínkových slavností dobrý pocit. I když je možné, že jsem trochu zaujatý. Soudím totiž také podle těch vynikajících uzenin, co jsem tady ochutnal,“ říká se smíchem důchodce.