Přesně 555 lidí bude v květnových volbách kandidovat na jižní Moravě do poslanecké sněmovny. Jen pouhá pětina z nich jsou přitom ženy. Ještě méně žen navíc obsadilo alespoň nějaké místo v první desítce na kandidátkách. Je jich pouze osmatřicet.

Na vyváženosti pohlaví tak strany příliš nelpí. Nejvíc žen, vždy třináct, tedy téměř třetinu kandidátky, je možné najít u Strany zelených a Suverenity. Obě strany se pyšní tím, že na rozdíl od ostatních mají kandidátku rovnoměrnější. „Předpisy nám doporučují pokud možno co nejrovnější zastoupení obou pohlaví. Minimum je právě třetina. Myslím, že to trochu svědčí i o tom, jaký je styl práce ve Straně zelených, že se věnujeme tématům a ne vzájemným hašteřením,“ uvedla jednička jihomoravských zelených Jana Drápalová.

Oproti tomu mezi sedmi kandidáty Strany svobodných občanů nesvítí ženské jméno ani jedno. „Toho jsem si popravdě ani nevšiml, a přitom obecně si žen v mém okolí všímám dost. Nicméně kandidátku jsme sestavovali ze zájemců z našich řad a věřím tomu, že voliči budou hledat především nové osobnosti bez ohledu na genderovou vyváženost,“ myslí si krajský lídr Pavel Krajsa.

Odborná asistentka na katedře sociologie Masarykovy univerzity v Brně Kateřina Nedbálková si myslí, že trend zvyšování počtu žen v politice má pokračovat. „Je dobře, že se jich v politice objevuje stále víc. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi jsme na tom v tomto ohledu sice zatím docela špatně, ale jsem ráda, že se to postupně mění,“ podotkla Nedbálková.

V určitém ohledu výjimečnou kandidátku má TOP 09. Mezi prvními deseti jmény se totiž objevil i Vojtěch Vašíček. Neobvyklá mezi ostatními jihomoravskými stranami je na něm jediná věc. Je totiž na vozíku.

Mnoho stran využilo možnost obsadit kandidátku až do posledního místa. Ale několik z nich, například strana STOP, Koruna Česká nebo Česká pirátská strana, zaplnilo kandidátku jen zčásti. Suverénně nejmenší stranou, bráno podle počtu kandidátů, je však Strana svobodných občanů, zapsala si totiž jen sedm lidí. „Sestavovali jsme kandidátku zodpovědně celou členskou základnou. Osobně bych na ní rád viděl víc kolegů, na druhé straně je pravdou, že voliči si při tomto relativně malém počtu kandidátů snadněji spojí tváře se jmény a jejich politickým postojem,“ doufá lídr Krajsa.

Strana svobodných občanů je držitelkou i třetího rekordu, zastupují ji totiž nejmladší lidé, jejich věk v průměru nepřesahuje dvaatřicet let. O dvaadvacet let vyšší je naopak průměrný věk kandidátů České strany národně socialistické. Nejmladších kandidátů je několik, je jim shodně jednadvacet let. Nejstarším kandidátem se ovšem může pyšnit jen strana Pravý blok, za kterou kandiduje devětaosmdesátiletý rekordman.

Věk na kandidátkách může na každého voliče působit individuálně. „Pokud si někdo vyšší věk spojuje s moudrostí či zkušeností, vybere starší lidi. Naopak řada starších bude raději volit mladší ročníky, protože věří v jejich budoucnost a porozumění modernímu světu,“ upozorňuje socioložka Lucie Vidovićová. Podle ní je proto důležité dbát na vyváženost kandidátky.

Volební lístky? Pro tiskárnu velmi prestižní zakázka

Na tisk volebních lístků mají v Břeclavi „patent“. Za posledních šestnáct let tu sjížděli kandidátky a doprovodné informace k volbám z rotaček s jedinou výjimkou pokaždé. „Asi to umíme,“ směje se Markéta Dvořáková z břeclavské tiskárny Moraviapress.

S tiskem hlasovacích lístků pro květnové parlamentní volby začali letos v Břeclavi už od poloviny dubna. „Máme na to necelý měsíc. Třináctého května je mezní termín, kdy musíme ukončit rozvoz do určených distribučních míst. To jsou konkrétně městské a také některé obecní úřady,“ vysvětluje Dvořáková, která má ve firmě na starosti veřejné zakázky. V těchto dnech už s tiskem volebních lístků pomalu finišují.

Práce ale měli opravdu hodně. „Soubory hlasovacích lístků tiskneme pro celou republiku, postupně kraj po kraji. Jedna mutace je navíc pro ty, kteří chtějí volit v zahraničí,“ říká Dvořáková. Celkem vytisknou deset milionů sad lístků pro všechny kraje a také šedesát tisíc sad pro volby českých občanů v zahraničí. Dohromady tedy firma vyrobí zhruba 170 milionů lístků.

Jako první přišel letos na řadu Královéhradecký kraj. A hned poté Jihomoravský. „V jakém pořadí budeme lístky pro jednotlivé kraje tisknout, to nezáleží na nás. Jen se přizpůsobujeme tomu, kdy který úředník podepíše, že všechny údaje jsou v pořádku,“ popisuje Dvořáková zavedený systém tisku.

Břeclavská tiskárna, která už se zabývá „jen“ tiskem, ne jazykovými korekturami nebo kontrolou správnosti tištěných jmen a údajů, uspěla loni na podzim ve výběrovém řízení na dodavatele volebních lístků.

Moraviapress v něm zvítězila už poněkolikáté v řadě. O tisk volebních lístků, ať už pro parlamentní, senátní, krajské či komunální klání, se díky tomu bude starat až do roku 2014. „Měli jsme eminentní zájem uspět. Je to poměrně prestižní zakázka. Argument, že tolik let tiskneme volby, určitě není při rozhodování, kdo zakázku dostane, zanedbatelný,“ míní zaměstnankyně břeclavské firmy.

Podle ní není z hlediska kvality tisk volebních lístků nijak náročný. „Nejsložitější je správně zkompletovat každý volební soubor a pak všechno předem naplánovat. Jednotlivé kroky na sebe musí plynule navazovat – tisk, řezání, balení a distribuce. To je klíčové,“ ví ze zkušenosti Dvořáková.

Pečlivá organizace je tak podle ní to nejdůležitější. „Kapacita tiskárny je daná a my se snažíme ji maximálně využít při splnění všech termínů,“ pokračuje Dvořáková. Přiznává ovšem, že v mezních případech Břeclavi občas vypomáhají i partnerské tiskárny koncernu Goldmann umístěné v Rakousku nebo Maďarsku.

Zatímco parlamentní volby jsou výhradní záležitostí společnosti Moraviapress, volební lístky pro podzimní komunální volby už se nebudou tisknout jenom v Břeclavi. „To by nebylo technicky ani časově možné, kandidátek je totiž příliš mnoho. V každém kraji budeme mít jednu nebo dvě tiskárny jako subdodavatele,“ plánuje už Dvořáková další několikasměnný předvolební maraton.

ANKETA: Snažili jste se sestavit kandidátku tak, aby byla vyvážená?

close zoom_in Bohuslav Sobotka
ČSSD

Není možné sestavit kandidátku zcela proporčně, s ohledem na přesnou vyváženost pohlaví nebo věku. Rozhodně to není jednoduchý proces. Jsme rádi, že máme v první desítce dvě ženy. Uvítali bychom ale, kdyby jich bylo víc.

close zoom_in
Anna Putnová

TOP 09

Snažili jsme se vybrat lidi, kterým důvěřujeme. Máme dost žen, což jsme nijak nepreferovali ani nepotlačovali, ale jsme rádi, že to tak dopadlo. Výběr lidí je otázkou kvalit, ale nemyslím si, že je těžké vyváženou kandidátku sestavit.

close zoom_in
Stanislav Juránek

KDU–ČSL

Rovnoměrnost se hledá velmi těžko, ať jde o pohlaví, zaměstnání nebo bydliště. Některé věci nám vyšly, jiné ne, ale nechtěli jsme naši kandidátku sestavovat uměle. Dali jsme na přání našich členů a výsledky primárních voleb.

close zoom_in
Zuzka Bebarová­-Rujbrová

KSČM

Pokud strana neumisťuje kandidáty podle předem daného vzorce mechanicky, je to těžké. I my chceme za kandidáty lidi se zkušenostmi a získat je není vždy jednoduché. Ale zatím se nám docela daří. Nejlépe z větších stran.


close zoom_in Josef Dobeš

Věci veřejné

Nemáme žádné kvóty. Kandidátku sestavujeme při vzájemné diskuzi zástupců místních organizací podle toho, co pro stranu udělali. Ale i tak tam máme dost mladých lidí a žen. Ale je pravda, že na jižní Moravě méně, než v jiných krajích.



close zoom_in
Jana Drápalová

Strana zelených

Už dříve jsme zakotvili do našich stanov genderové pravidlo, kterým se řídíme. Takže vycházíme z toho, aby bylo co nejrovnější zastoupení obou pohlaví. Na komunálních kandidátkách běžně polovinu míst zastupují ženy.

close zoom_in Václav Mencl
ODS

Sestavujeme kandidátky odspodu. To znamená, že uchazeče musí podpořit jeho místní sdružení na úrovni obce a další vyšší orgány. To je pěkně husté síto a není jednoduché jím projít. I to je možná důvod, proč je na kandidátce méně žen.


Volební témata
(najdete vždy každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost)

1) Srovnání kampaní a změna termínu voleb (5. dubna)
2) Malé a nové strany za poslední půlrok (pondělí 12. dubna)
3) Změny na kandidátkách (pondělí 19. dubna)
4) Kuriozity a statistiky kandidátek (pondělí 26. dubna)
5) Doprava v kraji a Evropské dotace (pondělí 3. května)
6) Jihomoravská specifika a problémy (pondělí 10. května)
7) Test znalostí jihomoravských lídrů (pondělí 17. května)
8) Velká anketa k volebnímu systému (pondělí 24. května)

MARKÉTA FORRÓ
MICHAL ŠUPÁLEK