Měsíc v nové funkci má za sebou Tomáš Kužel, nový jihomoravský krajský policejní ředitel. Nástup neměl zrovna lehký. Do svého křesla totiž usedl ve stejný den, kdy se měnila struktura policejních ředitelství podle uspořádání krajů. V praxi to znamená, že jihomoravští kriminalisté už neřeší případy ze Zlínska nebo Vysočiny a místo šestnácti okresů mají na starosti jen sedm.

Kromě poznávání nové práce má tak Kužel plné ruce práce i reorganizací ředitelství. Přesto už teď chystá několik novinek. Chce například vytvořit stálý pořádkový útvar. Mezi jeho priority patří také větší bezpečnost na silnicích, kterou posílí novým pracovištěm dopravní policie v Pohořelicích na Brněnsku. „Pokud však řidiči nebudou chtít jezdit podle předpisů, tak toho moc nezmůžeme,“ říká Kužel. Přesto věří, že se mu počet vážných nehod na jihu Moravy podaří snížit.


V jakém stavu jste přebíral ředitelství? Nečekala vás nějaká nemilá překvapení nebo velké zmatky?
Myslím, že všechno bylo v pořádku. Přechod na nové uspořádání Jižní Moravy, Zlínska a Vysočiny se totiž připravoval celý rok. Dopředu jsme si rozdělili majetek, určili jsme, co zůstane tady a co půjde do nových ředitelství. Stejně tak jsme promysleli, kteří specialisté zůstanou u nás a kteří odejdou do Zlína či do Jihlavy. Myslím si, že základních útvarů, jako jsou třeba obvodní oddělení či kriminální policie, se změny nového roku skoro vůbec nedotkly. Pracují dál tam, kde pracovaly doposud, a dělají to stejné, co dělaly. Menší problémy jsou snad jen v tom, jak se řídí ekonomické záležitosti.

Myslíte si, že je nové rozdělení policejních ředitelství podle krajů správné?
Byl to určitě dobrý krok, to rozhodnutí dává smysl. Pod jihomoravské ředitelství doteď spadalo šestnáct územních odborů. A řídit je všechny z jednoho místa bylo velice náročné. Teď jich máme jen sedm okresů – Brno, Brněnsko, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo. To nám výrazně ulehčuje práci.

Které specializované útvary zůstávají na jižní Moravě, ale budou zároveň sloužit i Zlínsku a Vysočině?
Nejdůležitější z nich je nově vznikající stálá pořádková jednotka. Tedy uniformovaní policisté, kteří, jak plyne z názvu, mají na starosti dodržování pořádku. Nejen co se týče postihů, ale i prevence. Plánujeme je nasadit třeba při velkých demonstracích nebo jiných masových akcích, jako byla například návštěva papeže. Ostatní dvě ředitelství mohou využívat i jiné specializované útvary, například kriminalistickou techniku. Její tým pracuje dál tam, kde doteď, a má na starosti všechny tři kraje. Společná je i zásahová jednotka krajského ředitelství. Nasazujeme ji při zákrocích proti nebezpečným či ozbrojeným zločincům.

Jak se vám s novými kraji spolupracuje?
Dobře, bez problému. S řediteli se totiž známe už z dřívějška a jsme přátelé, bavíme se spolu neformálně. Některé otevřené případy z přelomu roku jsme předali novým ředitelům, jiné jsme si ještě nechali. Převedeme jim je hned, jakmile na to budou připraveni.

Jaké jsou vaše priority v pozici krajského policejního ředitele?
Tou první je právě dokončení změn, které souvisí s novým rozdělením území. Musíme si vzájemně vymezit síly, techniku, peníze a další majetek. Usilovně na tom pracujeme a ještě nějaký čas pracovat budeme. Hodlám se důkladně zaměřit také na boj s extremismem a xenofobním jednáním. I to je důvod, proč zřizuji stálou pořádkovou jednotku, která však bude až posledním stupněm při řešení různých problémů. U kriminální policie posílíme i skupinu lidí, kteří v této oblasti pracují. Pokud se nám podaří projevy extremismu a xenofobního násilí zmírnit, tak policisty zase vrátíme zpět na jejich původní místa. Nebo je přesuneme tam, kde to bude aktuálně potřeba. Není to jen moje priorita, ale i cíl krajského náměstka pro službu kriminální policie a vyšetřování. Myslím, že tato problematika právě teď vyžaduje naši zvýšenou pozornost.

Co třeba bezpečnost na silnicích?
To je třetí věc, na které chci zapracovat. Silnice první třídy, které vedou na Svitavy, Mikulov a Znojmo. Právě ty se nám ukázaly jako nejproblematičtější, když jsme sestavovali mapu těžkých nehod s vážnými následky. Na těchto třech tazích je mnohem více problémů než na úseku dálnice D1, který pod nás spadá.

Co uděláte pro to, aby vážných nehod ubylo?
Pokusím se zvýšit počet lidí, kteří na tyto tři problematické silnice dohlédnou. Na Blanensku je policistů málo a nevypadá to, že by jich přibylo. Proto jim pomůže krajské družstvo dopravní policie. Pro dohled nad mikulovským a znojemským tahem vytvořím nové pracoviště se sídlem v Pohořelicích na Brněnsku. Chci, aby vzniklo ještě tento rok.

Podle statistik přitom loni nehod ubylo. Myslíte, že se vám jejich počet podaří snížit ještě více?
Samozřejmě si to přejeme. Jenže každá nehoda je souhrou mnoha okolností z nichž nejdůležitější je chování řidiče.
Můžeme se snažit sebevíc, dělat více kontrol, trestat častěji, zaměřit na se prevenci, ale pokud řidiči nebudou jezdit podle předpisů, moc toho nezmůžeme. Je potřeba, aby si uvědomili, že dodržováním rychlosti a bezpečnou jízdou chrání především sami sebe. Celá společnost musí v tomto směru vyvinout určitý tlak. Pak věřím tomu, že se situace na silnicích výrazně zlepší. A to nejen na jižní Moravě, ale v celé republice.

Chcete nějak bojovat i s alkoholem za volantem? Na jižní Moravě se totiž minulý rok zdvojnásobil počet smrtelných nehod, které způsobili opilí řidiči.
V poslední době se mluvilo o tom, jestli mají policisté u řidičů tolerovat určité množství alkoholu v krvi. Můj názor je takový, že rozhodně ne. Buď piji, a pak sedím doma, nebo nepiji, a pak můžu jezdit. A statistiky mi v tomto dávají zapravdu.

Máte spoustu plánů, jak se zatím sžíváte s novou funkcí?
Vždy, když nastupujete na nové místo, je to určitá výzva. I když přibližně víte, co vás čeká. Nepovažuji se totiž za nějakého policejního zelenáče, který netuší, co obnáší pozice krajského ředitele. Ale všude jsou jiní lidé a jinak nastavená pravidla. Musím se proto v určitém směru přizpůsobit prostředí, do kterého přicházím, ale na druhé straně si také to prostředí uzpůsobuji k obrazu svému. Chtěl bych, aby byly oba tyto směry v určité rovnováze. Jedině tak vznikne symbióza, která je potřeba pro úspěšné řízení jakékoliv organizace.

U policie jste šestadvacet let a prošel jste řadou útvarů. Kde vás to bavilo nejvíce?
Všechno má své. Něco je náročnější na fyzičku, něco na psychiku, některé funkce zase vyžadují analytické myšlení a jiné kladou větší nároky na rozhodování. Nejlepší je podle mne ta pozice, ve které můžete skloubit všechno dohromady. Myslím, že v tomto směru byla perfektní práce okresního ředitele. Je to vlastně něco podobného, jako krajský ředitel, ale v menším. Měl jsem svoje teritorium, kde jsem se staral o různé věci. Myslím, že funkce krajského ředitele je pak určitým vyvrcholením práce každého policisty. Pokud tedy má zájem postupovat ve služebním žebříčku.

Vystudoval jste vysokou školu zaměřenou na obchod a služby, jak jste se vlastně dostal k policii?
Ono to bylo opačně, prvně policie a pak ekonomická škola. Hned po vojně jsem uspěl v náboru a dostal se na policejní školu. Obchod a služby jsem studoval až později při práci, kolem roku 2000.

Proč jste se rozhodl pro obchodní obor? Ten je přece policejní oblasti docela vzdálený.
Ne tak docela, i když k tomu spojení vedla poměrně dlouhá cesta. Začínal jsem na kriminálce a Útvaru rychlého nasazení. Potom jsem na cizinecké policii zakládal pátrací odbor, kde sloužilo sto mužů. Když jsem se stal náměstkem oblastního ředitele cizinecké policie v Ostravě, měl jsem na starosti právě ekonomiku. Proto jsem si řekl, že si doplním teoretické základy této problematiky. A navíc jsem k ní měl vlastně vždycky blízko.

Pomohla vám tedy škola nějak při práci ?
Každý člověk ve vedoucí funkci, a je jedno, jestli u policie, nebo jinde, musí mít určitý přehled o ekonomice. Sleduje vývoj platů, běžné výdaje, investice a rozhoduje o nich. Už když jsem byl okresní ředitel, měl jsem v těchto oblastech určitou pravomoc. A teď, v krajském křesle, je to samozřejmě mnohem výraznější. Jsem odpovědný nejen policejnímu prezidiu a ministerstvu vnitra, ale co se týče peněz, tak i ministerstvu financí. Například v otázce daní se zodpovídám finančnímu úřadu. Každý krajský ředitel proto musí být trochu ekonom. Když není, je to špatně. Já jsem navíc dva roky dělal na policejním prezidiu náměstka pro ekonomiku a tam je samozřejmě určité vzdělání nutné.

Máte toho za sebou už hodně. Vzpomenete si ještě, jak se vám přecházelo z terénu do kanceláře?
Každá pozice má něco do sebe a každý věk s sebou přináší určité věci. Jak člověk stárne, už ho tolik nelákají adrenalinové záležitosti. Asi každý má jiné koníčky ve dvaceti letech a jiné v pětačtyřiceti. To už je umírněnější a víc si váží svého zdraví. Přece jen u sportů, jako je karate, lední hokej či parašutismus hrozí větší riziko zranění. Čím jste starší, tím víc přemýšlíte a hledáte si vyžití, které není tak nebezpečné. Takže práce v terénu a adrenalin mi chybí úměrně přibývajícímu věku.

Přesto, nestýská se vám po ní někdy?
Mne práce manažera plně uspokojuje. Dělám to velice rád, těším se na nové úkoly a jsem spokojený, když mohu řešit nějaký problém. Myslím si, že je to pro mne dobrý post.

Do Brna jste přišel z Prahy. Těšil jste se sem?
Těšil jsem se moc. I když jsem se v Praze narodil a prožil tam celé mládí, s manželkou jsme strávili mnoho let na severu Moravy. Celý život jsem pak jezdil na jižní Moravu. Můj otec totiž pocházel z Blanenska, kde bydleli babička s dědou. Jako dítě jsem tam pravidelně trávil prázdniny. Proto mám jižní Moravu projezděnou na kole a místní kraj docela znám.

Dá se tedy říct, že jste si tady už zvykl?
Ano. A velice rychle. Bohužel zatím nemám čas nikam jezdit a kochat se krásami jižní Moravy. Poslední měsíc trávím od rána do večera ve své kanceláři nebo na jednáních. Přece jen rozjezd je velice náročný. Ne že by tady byly nějaké problémy, ale policie přechází na jiný způsob řízení. Velký Jihomoravský kraj se rozdělil na tři menší. Pro mne to tak znamená spoustu práce a poměrně hektické dny.

Vyznáte se už v Brně?
Brno znám a myslím, že bych v něm nezabloudil. Nevím sice, jak se jmenují všechny ulice, ale to neví asi žádný Brňan. Ale kdybyste mi zavázal oči, odvezl mne někam a pak mne vysadil, věděl bych, kde jsem a jak se dostanu tam, kam potřebuji.

Jezdíte v Brně tramvají, nebo šalinou?
Jezdím služebním autem. Ale samozřejmě, kdyby se porouchalo, jel bych šalinou.

Nechybí vám tady třeba metro?
Nechybí. Doprava v každém městě je vymyšlená tak, aby vyhovovala jeho potřebám. Praha je větší než Brno, má mnohem hustější dopravu, a tak je tam metro nezbytné. Oproti tomu Brnem projedete v kteroukoliv denní dobu bez větších problémů. Všude jsou tramvaje a autobusy. Samozřejmě ne vždycky se dostanete všude plynule a včas, ale nestává se, že člověk zůstane v zácpě třeba hodinu a půl.

Jihomoravský policejní ředitel Tomáš Kužel.