Provinilci mohou platit kartou i hotově. „Možnost platby kartou jsme zavedli v roce 2016. Terminálem je vybavený každý z našich revizorů. Zhruba sedmdesát procent pokut placených na místě lidé hradí právě bankovní kartou," vyčíslil vedoucí tarifního odboru dopravního podniku Vít Prýgl.

V křižovatce na ulici Koliště a Cejl se za posledních dvanáct let stalo 136 dopravních nehod.
Nehodové Brno: nejhorší křižovatky na Kolišti a Komárově, kvůli odbočování vlevo

Kdo nezaplatí na místě, dostane pokutu ještě o pět set korun vyšší. Navíc zaplatí pětadvacet korun za základní jízdenku. V tomto případě se výše sankce nemění. „Naším cílem je, aby všichni obyvatelé měli šalinkartu. Jako mají občanku, tak by měli šalinkartu. Chceme vozit lidi, kteří si zaplatí. Navíc zvýšíme počty pravidelných kontrol, a to jak ve dne, tak v noci," podotkl Havránek.

V případě, že cestující zapomene šalinkartu, lhůta na dodatečné prokázání se nově prodlužuje z pěti na deset dnů. „V případě, že to bude řešit na doplatkové pokladně, zaplatí nově sto korun. Když to udělá pár kliky přes e-shop, částka nezvyšuje a zůstává padesát korun," popsal Prýgl.

Dominik Konečný si chtěl řízení tramvají vždy vyzkoušet. Přestože studuje jiný obor, řidiče dělá alespoň brigádně.
V jednadvaceti řídí brněnské šaliny. Nejradši mám desítku, říká Konečný

Jen za uplynulé tři měsíce jelo bez lístku 10 087 lidí. Nejčastěji cestují bez jízdenky lidé od osmnácti do pětadvaceti let. To je šestadvacet procent. Lidé od třiceti do čtyřiceti let tvoří jednadvacet procent černých pasažérů. Za loňský rok přistihli revizoři v městské hromadné dopravě v Brně 34 401 neplatičů. „Na místě zaplatí čtyřicet procent z lidí, co byli přichyceni. Zvýšili jsme počet revizorů a efektivnost kontrol," sdělil Prýgl. Nyní funguje čtyřiatřicet revizorů, o další dva chce dopravní podnik jejich počet navýšit.

V letošním roce Prýgl předpokládá, že revizoři přistihnou přes čtyřicet tisíc neplatičů. „Máme dokonalý přehled, jak revizoři pracují. Mám údaje jednoho ze včerejška. Ze zkontrolovaných lidí 1,7 procenta nemělo jízdenku," zmínil Prýgl. Slovní agresivita je podle něj na běžném pořádku.

Další větší zkouška. Při jízdě se v tunelu setkaly dvě tramvaje jedoucí pro sobě.
Dvě šaliny proti sobě: do tunelu v Žabovřeské v Brně se vejdou, podívejte

Počet černých pasažérů se pohybuje do tří procent. „Slušný neplatič řekne, že zapomněl. Ti, co jezdí načerno soustavně, neříkají vůbec nic, je jim to jedno. Jsou i rarity. Například řekne, že je hasič a jede k požáru. Není to dneska nic vtipného," nastínil Prýgl.

V dopravním podniku začínal v roce 1990 jako revizor a vzpomněl na příklad z tehdejší doby. „Zetor fungoval jako obrovská firma. Brigády socialistické práce, co tam byly, měly fond, do kterého účastníci dávali nějaké peníze a když někoho chytil revizor, tak z toho fondu se to vyplácelo. Dneska už brigády socialistické práce nejsou, tak to asi nefunguje," uvedl.

Rozkvetlé tramvajové pásy na Nových sadech v Brně.
Šaliny mezi květinami. Podívejte na rozkvetlý tramvajový pás na Nových sadech

Za první čtvrtletí letošního roku eviduje dopravní podnik na tržbách z jízdného přes 256 milionů korun, což je výrazně nejvíce v historii. „Oproti předcovidovému roku 2019 je to o sedmadvacet milionů více. Rozhodnutí nezdražovat bylo správné. Máme cíl překonat miliardu na tržbách," doplnil Prýgl.

DALŠÍ ZMĚNA V BRNĚ

Od 1. května nově neumožňuje brněnský dopravní podnik ve vozech městské hromadné dopravy přepravu jízdních kol a koloběžek s alternativním pohonem, tedy elektrokoloběžky a elektrokola. Platí to pouze v zónách 100 a 101. „Je to především na základě stížností cestujících," řekl Vít Prýgl. Kritika je hlavně na rozvozce jídel, kteří jsou ve vozech i s velkým batohem na jídla na zádech. Řidič má pravomoc takové cestující vykázat.