Teplé a slunečné počasí dělá z jižní Moravy kraj vinic a ovocných sadů. A také velkých slunečních elektráren.

V Česku jich je třetina právě v jihomoravském regionu. Statistika přitom započítává jen elektrárny, jejichž výkon převyšuje půl megawattu. Mnoho dalších menších fotovoltaických panelů, které ekologickým způsobem přeměňují sluneční světlo přímo na elektrickou energii, je navíc například na budovách škol.

Velké sluneční elektrárny, které dodávají proud do sítě, eviduje Energetický regulační ústav. „Letos k prvnímu lednu jich bylo v Česku jedenatřicet a v Jihomoravském kraji jedenáct,“ upřesnila mluvčí Energetického regulačního úřadu Jarmila Lehnerová. Podle odborníků nahrává vysokému počtu solárních panelů to, že na jižní Moravě svítí slunce nejdéle v zemi. Až dva tisíce hodin ročně.

Ve Vranovské Vsi na Znojemsku dokonce brzy vznikne největší fotovoltaická elektrárna v Česku. Zabere plochu šestačtyřicet hektarů, což je zhruba jako sedmdesát fotbalových hřišť. „Elektrárna bude složená ze tří menších částí. První dokončíme letos v listopadu, zbytek příští rok v dubnu,“ doplnil podrobnosti starosta Vranovské Vsi Jiří Peřinka. Vesnice s dvěma sty padesáti obyvateli stavbu podporuje, protože na ní hodně vydělá. „Od majitelů elektrárny dostaneme příspěvky, které několikanásobně převýší náš roční rozpočet,“ dodal Peřinka.

Další velké elektrárny jsou třeba v Dubňanech na Hodonínsku nebo ve Vojkovicích na Brněnsku. Přímo v Brně, kde je poptávka po energii největší, jsou spíše menší elektrárny. Zatím jich je osm, ale městské části prosazují stavby dalších. Někdy však narážejí na problémy. „Jednu jsme chtěli postavit na budově základní školy v Janouškově ulici v Černých Polích. Počítali jsme se státním příspěvkem. Jenže brněnští radní, kteří schvalují rozdělení dotací, naši žádost zamítli. Nevím proč,“ postěžoval si starosta městské části Brno-­sever Leo Venclík.

Boom slunečních elektráren podporují zvýšené výkupní ceny jimi vyrobeného proudu. „Prodej energie tak má velkou návratnost a firmám se vyplatí. Navíc díky tomu na stavbu solárních elektráren banky ochotně půjčují peníze,“ vysvětlil Radek Orsag ze společnosti Energ­Servis, která v červnu otevřela v Brně Solární informační a poradenské středisko.

Továrny na elektřinu ze slunečního záření mají jen málo odpůrců. Na rozdíl od velkých větrných elektráren. „Ty lidem vadí, protože mění ráz krajiny. Navíc mohou být hlučné,“ uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček. Podle něj většinou nemají k solárním elektrárnám výhrady ani odborníci, kteří je pro kraj posuzují.

Využití energie ze slunečního záření prosazují zejména ekologové. „Musíme využívat obnovitelné zdroje. Například elektrárny na uhlí totiž ohrožují zemské klima,“ uvedla ředitelka brněnského Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová.