Jak se vy osobně cítíte spjatý s jižní Moravou?
Naprosto dokonale. Celá naše rodina se zde od samého počátku pohybuje, počínaje babičkama, dědečkama i tatínkem a maminkou. Já jsem se narodil v Třebíči, pak jsme šli do Tišnova, z Tišnova do Vyškova, z Vyškova do Znojma, ze Znojma do Brna. Pořád jen Morava. S krajem jsem spjatý od narození.
Teď ale bydlíte v Praze. Jezdíte trávit volný čas na Moravu?
Byl jsem zvyklý trávit ho tu mnohem víc, protože jsem hostoval ve dvou představeních mé milované Husy na provázku. Ta mě na začátku kariéry skutečně naučila všechno, s čím jsem pak odešel do Prahy, abych jim to tam ukázal. Ta představení nicméně po mnoha úspěšných letech a reprízách skončila. Do Brna ale jezdím na návštěvu, protože tady žije má sestra s rodinou a spousta mých kamarádů.

Chybí vám účinkování v Huse na provázku?
Je mi to pochopitelně trochu líto, ale doba jde dál. Teď už je tam nová generace, která chce jít svou vlastní cestou a je to tak dobře.
Budou mít diváci šanci vidět vás ještě někdy v jihomoravských divadlech?
Ano a nebude to tak dlouho trvat. Začátkem listopadu tady budu mít svoje představení. Týká se mých kolegů z Národního divadla. Je to vtipné shrnutí mého pobytu v tomto divadle, který byl pětadvacet let dlouhý. Povídám v něm o hercích a o jejich působení v Národním divadle v mé generaci a o těch, kteří tam byli přede mnou. Zatím to pobavilo více než dvě stě padesát sálů v naší i slovenské republice a doufejme, že se tak stane i v Brně.
Jak vnímáte samotné ocenění?
S nadšením. Je to vždycky hezké, když si na vás někdo vzpomene a ocení vás za to, že jste v daném kraji něco udělal. Nedávno se mi té cti dostalo v mé rodné Třebíči, kde mě jmenovali čestným občanem. Také se mi té cti dostalo v Praze 5, kde přes dvacet let žiju. Teď ještě cena jihomoravského kraje a trojlístek byl završen.

Čemu dalšímu se teď profesně věnujete?
Momentálně hostuju v městských divadlech pražských. V divadle ABC hraju dvě představení a musím říct, že obě jsou velmi úspěšná díky tomu, že se povedla režiséru Michalu Dočekalovi. To první představení se jmenuje Smrt obchodního cestujícího, je to jedna z deseti nejlépe napsaných her v dějinách světového divadla.
Novinkou je od letošního jara také Čapkova Bílá nemoc, v níž máte dvojroli. Jak jste s představením spokojený?
Když za mnou Michal Dočekal přišel s otázkou, jestli to budeme zkoušet, řekl jsem, že jo, je to vysoce současná hra, to určitě zkoušet budeme. A zeptal jsem se: co bys chtěl, abych hrál? Galéna nebo Maršála? A on řekl, že obojí. Přestože se ve hře potkají, poradili jsme si a hra slaví úspěch.
Účastníte se i televizního natáčení?
Ano, podařila se krásná věc, já se poprvé setkávám před kamerou s mým mladším synem Martinem. Tedy s ním ne úplně poprvé, ale s jeho novomanželkou Sárou určitě poprvé. Točíme osmidílný mysteriózní seriál pro televizi Nova a Voyo. Musím říct, že nás to všechny hrozně baví. Celý štáb i nás tři. Něco takového se tady dělá málo.

O čem seriál bude?
Je to o tom, co všechno se může stát mezi nebem a zemí. Hraju tam pána, který je takový léčitel, psychotronik, mystik, všechno tohle se tam prolíná. Ty příběhy, které točíme, se buď skutečně staly, nebo jsou inspirovány něčím podobným. Je to místy tajuplné, místy vtipné, místy radostné a místy méně, ale každopádně je to velmi vzrušující. Kluci tomu vymysleli krásný název Mezi světy, to ale funguje spíše v pozadí. Pracovně se to zatím jmenuje Za domem v lese, název se ještě bude upřesňovat.
Jak se vám s mysteriózní rolí sžívalo?
Není to úplná legrace. Pánové, kteří se tím skutečně profesionálně zaobírají, nám přinesli takové přístroje a řekli, že když přijdeme do nějakého prostoru, který by mohl nasvědčovat tomu, že jsou v něm ty entity, tak začne skákat měřák. A že bychom si z toho neměli dělat legraci a raději vyklidit prostor. Musím říct, že jsme se několikrát přesvědčili o tom, že ten měřák skutečně vyletěl. Takže radši vyklízíme ten prostor.
Kdy můžou diváci seriál očekávat?
Natáčení by mělo být hotové koncem října a do konce roku by se to mohlo celé postříhat a dát dohromady. Tak snad začátkem příštího roku.