Jurkovičova vila se otevře. Už příští pátek

Rodinný dům, který architekt Dušan Samo Jurkovič postavil v roce 1906 a bydlel v něm do roku 1919, koupila galerie od soukromých vlastníků před pěti lety. Poté se pustila do náročné rekonstrukce, kterou díky třicetimilionové dotaci umožnily takzvané Norské fondy. „Koupě domu i jeho obnova stály přibližně osmačtyřicet milionů korun,“ upřesnil ředitel galerie Marek Pokorný.

Výjimečná dřevostavba s kamennými základy se lidem nyní představí jako cenný exponát a současně jako výstavní prostory. „Pro dům to vlastně nebude nic nového. Už při jeho stavbě totiž Jurkovič plánoval, že na něm lidem ukáže svůj přístup k architektuře i evropské trendy tehdejší doby. A při otevření vily uspořádal v přízemí výstavu své dosavadní tvorby,“ podotkla kurátorka galerie Martina Lehmannová, která měla rekonstrukci na starosti.

Dalším z Jurkovičových plánu byla tehdy stavba celé čtvrti rodinných domů v okolí jeho vily, kde měli bydlet umělci, architekti a významné brněnské osobnosti. Ve stejné době jako Jurkovičova vila však vznikl sousední dům, okolní pozemky však byly zastavěny až v pozdějších desetiletích.

Zatímco nyní tak návštěvníci z oken vily uvidí řady rodinných domků i vzdálenější sídliště, Jurkovič z nich kdysi sledoval klidnou krajinu žabovřeské nivy. „Pohled do zahrady bude však přesně takový, jaký ho Jurkovič plánoval. Ve slovenských archivech se nám totiž podařilo najít plány zahrady, kterou jsme obnovili přesně podle nich,“ podotkl architekt rekonstrukce Petr Všetečka ze společnosti Transat architekti.

Autentickou podobu se odborníci pokusili vrátit i takzvané schodišťové hale, která je srdcem celého domu. Z původního nábytku a dalšího vybavení haly se ale podařilo najít jen část, odborníci proto museli podle dochovaných dokumentů vyrobit repliky. „Ty mají svoji výhodu, protože je není třeba chránit tak pečlivě jako původní nábytek. Díky tomu tak lidé mohou v hale klidně usednout do některého z křesel a nechat na sebe působit atmosféru neobvyklého prostoru,“ upozornil Všetečka.

V dalších místnostech v přízemí, kde dříve bývala kuchyně, dětský pokoj či ložnice, najdou lidé výstavu Jurkovičovy tvorby. Prostory v prvním patře pak budou sloužit pro pořádání krátkodobých výstav o architektuře. „Například příští rok plánujeme výstavu věnovanou Jurkovičovu vrstevníkovi Janu Kotěrovi,“ podotkl ředitel galerie Marek Pokorný.

Kromě návštěvníků, kteří do vily zavítají kvůli její architektonické hodnotě, budou možná v budoucnu k domu proudit i svatební hosté. Městská část Žabovřesky totiž zvažuje, že by zde mohla pořádat stavby. „Zatím jsme o tom s Moravskou galerií nejednali, ale takové využití vily se doslova nabízí,“ myslí si žabovřeský starosta Marek Šlapal.

Při rekonstrukci vznikly i podkrovní prostory badatelského centra, jedna místnost je také vyhrazena programům pro děti. „Pro vstup do vily s pokladnou, šatnou a dalším zázemím pro návštěvníky jsme využili suterén vily, kde dříve bývaly technické místnosti. Ty však později zničila výstavba krytu, díky které jsme se vyhnuli dilematu, zda tyto místnosti zachovat, či přestavět,“ konstatoval Všetečka.

Na původní funkci prostor v suterénu tak návštěvníky upozorní jen cedulky s popisky jednotlivých místností, na kterých je kromě jejich dnešní funkce uvedena i funkce původní. Cedulka WC ženy tak lidem například napoví, že dámská toaleta vznikla na místě vinného sklepa, toaleta pánská zase sloužila jako sklad paliva.

Jak se dostat do vily: Na prohlídku je vhodné se předem objednat na webových stránkách.