Starosta Martin Habáň je s technologií spokojený. „Nahraji do systému otázku a zkontaktuji tak všechny zaregistrované obyvatele. Nabídnu jim možnosti k výběru a oni hlasují stisknutím kláves telefonu," vysvětlil starosta.

Systém zaznamená výsledky a umožňuje i položení navazujících otázek. „Lidí, kteří hlasovali pro přesazení, jsem se rovnou zeptal, jestli jsou ochotni přijít s tím pomoci," dodal Habáň. Zjišťovali také například to, kdy chtějí mít lidé otevřený sběrný dvůr.

Technologie vznikla, aby nahradila tradiční místní rozhlasy. Kromě anketních otázek mohou obce rozesílat lidem informace o dění v okolí nebo varovné zprávy. „Systém umožňuje zacílit na přesnou skupinu příjemců a poslat sdělení jen lidem z konkrétní ulice," popsal ředitel společnosti Neogenia, která službu Mobilní rozhlas provozuje, Ondřej Švrček.

Zapojení do projektu je pro obyvatele Březiny dobrovolné. Přihlásilo se zatím asi čtyři sta z devíti set padesáti obyvatel obce. „Je to pětaosmdesát procent domácností," řekl starosta.

400lidí se zaregistrovalo do systému mobilního rozhlasu v Březině. Z devíti set padesáti obyvatel je to po odečtení dětí přibližně šedesát až sedmdesát procent.

Na tradiční metody spoléhá starosta Václav Šicha z brněnské městské části Jehnice, která má jedenáct set obyvatel. „Když potřebujeme oslovit lidi, použijeme zpravodaj nebo webové stránky. Navíc každý zastupitel bydlí na jiném konci Jehnic, takže jsme v kontaktu se všemi obyvateli," prohlásil Šicha. A dodal, že náklady na nové systémy elektronické komunikace mu přijdou zbytečné.

Jiný názor má starosta Čebína Tomáš Kříž. „Mobilní rozhlas zavádíme. Pokud se zapojí dost lidí, může nám to usnadnit rozhodování," zmínil Kříž. Obec dosud používá k anketám mezi obyvateli webové stránky nebo dopisní formu.
Systém nemá vysoké náklady na provoz, protože potřebuje pouze počítač. Platí se podle počtu zpráv a množství jejich adresátů. „Březina měsíčně utratí patnáct set až dva tisíce korun, v extrémních měsících i tři. Ale je to proto, že rozesílají zpráv hodně a mají zaregistrované vysoké procento obyvatel," doplnil Švrček.

Dříve používali k podobným účelům papírové ankety. „Teď to stojí polovinu a výsledky máme za hodinu či dvě," ocenil starosta Březiny.

Výhodou proti využívání obecního rozhlasu je podle Habáně rovněž to, že přes telefony zastihne i lidi, kteří nejsou v době hlášení v obci. „Sedmdesát procent našich obyvatel pracuje v Brně," připomenul starosta.

Využít telefonní systém třeba k politickému referendu ale obce nemohou. „Brání tomu snaha o to, aby referendum bylo anonymní. Jinak tu technologii využívají dobře," zhodnotil politolog Stanislav Balík.

A jak to dopadlo s lípami v Březině? „O pár hlasů zvítězili zastánci kácení. Nakonec jsem ale vyzval stoupence přesazení, aby stromy sami přemístili. Spokojení jsou všichni a lípy rostou a kvetou," zhodnotil Habáň.