Kromě řízení města byl Tomeš také aktivním členem Sokola Brno I. Byli to právě jeho současní členové, kdo se postaral, aby dostal svůj kámen zmizelých. „Už třetí rok pokládáme vždy čtyři kameny za rok. Osobnosti se snažíme vždy nějak tematicky propojit. Tito čtyři muži byli představitelé nebo zaměstnanci města," vysvětlil místopředseda Sokola Michal Doležel.

Úspěšný starosta

Tomeš nastoupil na post starosty v roce 1925 a městu vládl přesně deset let. Za jeho působení vzniklo mnoho budov využívaných dodnes. Mezi nimi městské krematorium na ústředním hřbitově nebo sokolský stadion v Kounicově ulici. „Pro Brno byl velkým přínosem s opravdu významným vlivem. Pro mne je jeho osobnost výzva," řekl brněnský primátor Petr Vokřál, který ve čtvrtek Tomešův kámen pokládal.

Své kameny získali také zaměstnanci městských vodáren Vojtěch Beneš a Ludvík Mackerle a soudce Zdeněk Krejčí.

Dlažebních kostek s mosaznou tabulkou na povrchu je v Brně devětadevadesát. Vůbec poprvé se objevily v roce 2011 a každoročně jich přibude několik desítek. „Téměř neustále se nám ozývají potomci lidí zmizelých za války, že by jejich památku rádi uctili právě kamenem. Mnohdy však nemají mnoho informací. Naše povinnost pak je pokusit se tyto údaje najít v brněnských archivech. Ale pátráme třeba také v terezínském památníku," popsal Boris Barak Selinger, který má Stolpersteiny na jižní Moravě na starosti.

Do konce roku v Brně přibude dalších deset kamenů. Jeden z nich přijede položit muž, který válku přežil proto, že patřil k takzvaným Wintonovým dětem. „Zbylí členové jeho rodiny tady ale zůstali a zemřeli," řekl Selinger.

V dlažbě

Nepozorný chodec si nemusí mosazných kamenů vůbec všimnout. Stanou se totiž součástí dlažby. To ale znamená, že se nevyhnou opotřebení. Většinou se nečistotami zanese nápis. „Každý, kdo se o položení kamene zasadí, o něj má pečovat. Židovská obec se o ně snaží starat pravidelně. Vždy při výročí Křišťálové noci čistíme s dobrovolníky co nejvíce kamenů," zdůraznil Selinger.

Stolpersteiny vymyslel německý umělec Gunter Demnig jako upomínku obětí holocaustu a obětí nacistického režimu. První kameny vsadil do dlažby v roce 1995. Později se rozšířily do dalších zemí. Jejich název lze přeložit jako kameny, o které se zakopává. Kameny tak vybízejí, aby se člověk zastavil a sklonil ke jménu oběti.

Kameny zmizelých v Brně.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE