Na kampuse totiž vyroste nová multifunkční hala. Nejde však o městskou atletickou halu, nýbrž o projekt Masarykovy univerzity. O poznání menší projekt a cílený spíše na studenty univerzity než na jihomoravské atlety. „Masarykova univerzita stále počítá se svým dlouholetým plánem vybudovat Víceúčelový sportovní areál Univerzitního kampusu Bohunice. Půjde o objekt multifunkční sportovní haly a venkovního sportoviště pro atletické disciplíny, jehož součástí budou i hřiště pro malou kopanou, streetball, plocha pro workout a nezbytné hygienické a technické zázemí. Areál navazuje na stávající budovy Fakulty sportovních studií a bude sloužit pro sportovní výuku a tělesnou výchovu studentů Masarykovy Univerzity,“ uvedl mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.

Areál by měl stát v ulici Netroufalky a má již potřebné územní rozhodnutí. Jeho předpokládá cena činí 350 milionů korun, přičemž v první polovině příštího roku by měla být hotova projektová dokumentace „Projekt prochází úpravami z hlediska úspory energií, neboť pro něj počítáme s využitím zelených technologií a standardu blížícímu se pasivní budově,“ doplnil Sajbot.

Odborný léčebný ústav je plánovaný v Pasohlávkách. Náklady jsou zhruba jedna miliarda korun.
Sanatorium v Pasohlávkách? Stavba za miliardu, hotovo má být za tři roky

V dané lokalitě měla původně vzniknout městská atletická hala pro více než dva tisíce lidí, která by výrazným způsobem pozvedla jihomoravskou a českou atletiku. Město však pro výstavbu nezajistilo potřebné finance, přičemž utopilo v projektové dokumentaci desítky milionů korun. Hala pro atlety tudíž nebude.

„Rozhodli jsme o konečném vyrovnání se zhotovitelem atletické haly s tím, že jsme deklarovali v dodatku ke smlouvě, že zhotoviteli zaplatíme přibližně jedenadvacet milionů korun. Je to částka, která vychází z toho, že projektová dokumentace je zpracovaná přibližně z pětadevadesáti procent. V tuto chvíli je zřejmé, že v dané lokalitě se hala stavět v nejbližší době nebude. Není zajištěno financování,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková.

Opozice utopení projektu kritizuje. „Vedení města projekt torpédovalo zcela záměrně. Vše podřizuje výstavbě hokejové haly, která aktuálně ani nemá ekonomickou logiku. Neváhá splachovat veřejné prostředky do kanálu. Je to obrovské mrhání penězi a určitě to budeme řešit na kontrolním výboru,“ sdělil opoziční zastupitel za Žít Brno Matěj Hollan.

Mostní provizorium v Brně - Vlaky začali poprvé jezdit po mostním provizoriu přes řeku Svratku v Brně. Správa železnic je umístila na stávající most kvůli tomu, že pilíře a klenba jsou porušené.
Mostní provizorium přes Svratku v Brně funguje bez potíží, přejely desítky vlaků

Druhým velkým projektem je takzvaný BioPharma HUB, kde se bude koncentrovat zázemí pro Farmaceutickou fakulty univerzity. V lokalitě rovněž vzniknou pracoviště s cílem zvyšovat odolnost české společnosti proti očekávaným i neočekávaným hrozbám. „Nová infrastruktura umožní výuku zcela nových interdisciplinárních studijních programů umožňujících vzdělávání studentů v zásadních oblastech spojených se zdravím člověka, například farmacie, programy na pomezí medicíny a farmacie, vývoj nových léčiv a jejich testování.  V lokalitě vznikne rovněž infrastruktura, která má v Brně vytvořit podmínky ke vzniku a rozvoji nových firem v oblasti biotechnologií a zdraví člověka – zde se jedná především o záměr Vědecko-technologického parku,“ informoval Sajbot. BioPharma Hub by měl být hotový v roce 2026.

A vědci se již nyní nemohou dočkat. „Studenti se často setkávají s technikami jen teoreticky nebo pouze při ukázkách. Na přístroje si nemůžou sáhnout a když už, tak pouze s nereálnými vzorky. Každý student chemických medicínských oborů by si chtěl zkusit otestovat sám sebe na covid nebo si udělat základní krevní obraz a pochopit tak využití metod přímo v praxi. Jako absolventi chemie pro medicínské aplikace máme hodně teoretických znalostí farmacie, ale nikdo z nás neviděl výrobu léku naživo. Kdyby se to zavedlo do výuky, absolventi vysokých škol budou zase o krok kvalifikovanější a budou mít snazší zařazení do pracovního procesu," uvedla Eliška Gruberová, vystudovaný chemik.