„Nevíme přesně, kdy se hlavně octly na pětiúhelníkovém bastionu. Předpokládáme, že to bylo za druhé světové války. Tehdy totiž bastion znovu vystavěli Němci,“ řekl Radim Dufek z Muzea města Brna, které na Špilberku sídlí.
Němci mezi lety 1939 až 1940 Špilberk rozsáhle přestavovali a opravovali. Chtěli z něj totiž udělat vzorová kasárna, a to v romanticko-historizujícím du〜chu tehdejší velkoněmecké ideologie. Investovali tak do hradu a do prodloužení Husovy třídy kolem Petrova na deset milionů tehdejších říšských marek.
„Nevíme, odkud hlavně pocházejí. Nedochovaly se o nich žádné písemné zprávy,“ dodal Dufek. Je pravděpodobné, že kanony byly součástí výzbroje Špilberku, který dlouho sloužil jako pevnost nebo kasárna. Můžou také pocházet z městské zbrojnice, jež kdysi stávala na nynějším náměstí Svobody.
Zato je známá doba odlití hlavní. Na dvou z nich je totiž letopočet 1795. Tomu odpovídá i materiál. Je jím litina, která nahradila mnohem dražší bronz. Litina však mívala časté slévárenské vady, a to až v devadesáti procentech.
„Významným centrem v okolí Brna, které tehdy vyrábělo dělové hlavně, bylo Blansko. Dále je odlévali v lichtenštejnské železárně v Adamově. Odtud zásobovali vojenské arzenály jak v Brně, tak ve Vídni,“ napsali v roce 1993 v časopise Forum brunense Vladimír Ustohal a Karel Stránský.
Bastion s hlavněmi už neslouží k obraně hradu a města. Válečný čas tam nahradil čas milostných schůzek. Špilberk s hlavněmi se totiž za letních večerů mění v oblíbené místo milenců.
