Kasematy nechala postavit císařovna Marie Terezie v roce 1742. „Dvoupatrové cihlové chodby vznikly překlenutím severního a jižního hradního příkopu. Severní kasematy měřily sto devět metrů a jižní o sedm metrů méně," řekl Pavel Košťál z Muzea města Brna, které má Špilberk ve správě.

Kasematy poskytovaly úkryt vojákům i jejich výstroji a výzbroji. „Až v roce 1783 císař Josef II. rozhodl o jejich novém poslání. Staly se žalářem. Z této doby pochází mnoho mýtů a legend," podotkl Košťál.

Jednou z nejznámějších je legenda o Krysím kanálu. „Byl v jižních kasematech. Říká se, že k němu byli vězni poutáni, a o jejich konec se postaraly krysy. Není to pravda," upozornil. Špilberská věznice byla zrušena až v roce 1855.

V závěru druhé světové války německá armáda upravila dolní patro severních kasemat. Postavila tam kryty pro vojenskou posádku. „Poslední rozsáhlá rekonstrukce v letech 1987 až 1992 jim vrátila původní podobu z konce osmnáctého století. Tedy z doby jejich přeměny na nejhorší žalář epochy císaře Josefa II.," dodal Košťál.

Dnes jsou kasematy jednou z nejnavštěvovanějších památek v Brně. Podle vedoucí pokladny Muzea města Brna Mariany Miškové se návštěvnost zvyšuje. „V roce 2010 přišlo přes padesát tisíc lidí. Loni o šest tisíc zájemců více," uvedla Mišková s tím, že za první tři měsíce letošního roku už prodali vstupenku čtyřem a půl tisícům lidí.