Stát jim totiž dává tak málo peněz, že musí vymýšlet zvláštní způsoby, jak průvodce po historických objektech zaměstnat. „Jedním problémem je prostý nedostatek peněz. Tím druhým pak nový zákoník práce. Jejich kombinace má úplně katastrofální důsledky,“ míní kastelán hradu Veveří Petr Fedor.

Zákoník práce, který funguje od počátku roku, se totiž snaží firmy přinutit zaměstnávat lidi na plný úvazek místo toho, aby práce vykonávali na takzvanou Dohodu o provedení práce. Zákon nově stanovil limit pro práci na dohodu na dvacet hodin týdně. „To je ale pořádný problém. Většina lidí, kteří na památkách během sezóny dělá výklad, jsou zaměstnáni na dohodu. Naše pracovní místa na klasický úvazek jsou silně omezena. A když mám jen čtyřicet dva tabulkových míst a potřebuji sto padesát průvodců, mám problém,“ vysvětlil Patr Kroupa z brněnského Národního památkového ústavu, který v kraji spravuje množství státních památek.

Externí průvodci by měli pracovat pouze pět hodin denně. Kasteláni se shodují na tom, že kdyby měli zákon důsledně dodržet, mohou hrady a zámky rovnou zavřít. „Druhým problémem jsou samotné peníze. Prostředky na výplaty nám dojdou někdy v polovině sezóny. Na zbytek si pak musíme nějak vydělat. Výtěžky z jarmarků a různých akcí tak nemůžeme investovat do oprav, ale spotřebujeme je na výplaty,“ potvrdil Petr Fedor.

Aby kasteláni ušetřili i na platech kmenových zaměstnanců, doporučilo jim dokonce centrální vedení památkového ústavu v Praze zařadit průvodce do kategorie „uvaděčů“. Na jedné hodině jejich práce by tak měli ušetřit třináct korun. Už dnes ale pracuje většina průvodců za peníze pouze těsně nad úrovní osmitisícové minimální mzdy.

„Tuhle práci můžete dělat jen proto, že to máte rádi, na živobytí to moc není. U nás pracují hlavně studenti, kteří si díky výkladu udělají jazykovou praxi,“ řekla vedoucí Provozu expozic na Špilberku Jana Krabičková. Její slova potvrzuje také špilberský průvodce Petr Ivanov.

„Pracuji tu na plný úvazek a současně studuji dálkově. Mám sice k platu nějaké osobní ohodnocení, ale o moc víc než minimální mzda to stejně není,“ potvrzuje Ivanov.

Podle ředitele muzea Pavla Cypriana ale zaměstnanci dostávají maximum. „Jsme rozpočtová organizace. Dáváme jen tolik, kolik máme,“ krčí rameny Cyprian. O mnoho lépe se ale nemají ani pracovníci objektů, které vlastní soukromník. Například průvodci na zámku v Boskovicích se jsou na tom podobně jako kolegové placení státem. „Dáváme průvodcům minimální mzdu. Podle nás to je to je poměrně jednoduchá činnost,“ řekla Iva Jonášková, která zastupuje majitele zámku z rodiny Mendorff-Pouilly.

Ministerstvo kultury tvrdí, že krizovou situaci už řeší. „Naše ministerstvo už vyčlenilo pro celou republiku asi pět a půl milionu korun. Ty by měli dostat právě kasteláni na platy průvodců a pracovníků památek. Peníze už dostal centrální památkový úřad, který by je měl rozeslat dál,“ potvrdila mluvčí ministerstva Marcela Žižková.