Usměvavá rusovlasá zdravotnice původem z Velkých Pavlovic na Břeclavsku pracuje na Žlutém kopci v brněnském Masarykově onkologickém ústavu. Povolání má v České republice unikátní. Doslova. Je totiž jedinou mamární sestrou v zemi.
Náplní její profese je provést pacientky s rakovinou prsu celým procesem léčby. Od prvotní diagnostiky, až po pooperační cvičení. Ve světě běžná věc, v Česku zatím jedinečná. „Když člověk zjistí, že je nemocný, sedne k internetu a ten na ně vychrlí kvanta informací. Těžko se v nich orientuje a je pak ještě zoufalejší. V tom přicházím na scénu já. Pacientka mi zavolá, já jí podám veškeré informace: kam a kdy jít, co tam udělat, komu se ozvat. Řeknu jí o Alianci žen s rakovinou prsu, různých podpůrných skupinách a pacientských organizacích. Dostanou na mě také telefon s tím, že jim jsem kdykoli k dispozici. Jsem takový styčný bod. Zesilovač signálu mezi pacientem a procesem léčby,“ hledá správné přirovnání Janoušková.
S onkologickými pacienty začala zdravotní sestra pracovat před dvaceti lety, s čtyřletou mateřskou pauzou. Onkologii si přitom Janoušková nevybrala. Onkologie si vybrala ji, neboť když rozesílala životopisy, přišly jí pouze dvě odpovědi: dětská a dospělá onkologie. „Děti jsem tehdy neměla a nevěděla, jak s nimi pracovat. Naopak s dospělými mi to vždycky šlo. Je to na jednu stranu sice mnohdy velmi smutný obor, ale někdy také šťastný. A rozhodně vždy zajímavý,“ popisuje Janoušková, které každý pracovní den projde rukami přibližně pět pacientů.
Mezi nimi i muži. Neboť ani jim se v určitých případech karcinom prsu nevyhne. Byť ženy onemocnění postihuje stokrát častěji. „Sem tam mužského pacienta mám. Přístup k léčbě se ve finále příliš neliší. Akorát veškeré informační materiály jsou psané pro ženy, tak jim pak říkám, ať se na to připraví,“ líčí rusovlasá zdravotní sestra.
Průkopnice
Mamární sestrou je Janoušková od roku 2020. Stala se tak v tomto ohledu průkopnicí. „Asi trochu ano. Zase to byla náhoda, jelikož jsem hledala práci, kde by mi více vyhovovaly směny. Když přišla nabídka, řekla jsem si, že jsem vlastně vždycky ta věčně ukecaná sestřička, tak to k něčemu bude,“ směje se Marie Janoušková.
Kromě prvotního kontaktu, zdroje informací a prostředníka mezi léčbou a pacientkou, je práce Janouškové neviditelná. Ale o nic méně důležitá. Dává pozor, aby pacientka nepropadla sítem systému; seděly jí termíny, pooperační cvičení. Stará se o převzetí péče nebo přesun snímků z jednoho zdravotnického zařízení do druhého. „Dohlížím, aby se léčebný proces nezadrhával. Zároveň doufám, že pro pacientky částečně sloužím jako morální podpora. Někdo, na koho se mohou obrátit s jakoukoli otázkou,“ vypráví zdravotní sestra.
I po dvaceti letech ji práce stále baví. Jistě, musí si udržovat odstup, neboť jinak by ji množství tragických příběhů semlelo. To se jí daří ale díky rodině. A taky Marvelu. „Mám dvě malé děti, takže jakmile skončím tady, začíná mi doma druhá šichta. Není prostor si tam tahat práci. S manželem také milujeme sci-fi a fantasy. To jsou úplně jiné světy, v nichž se člověk odprostí od reality,“ věří Janoušková, přičemž ženám s rizikem vzniku karcinomu prsu radí jediné: prevence, prevence a prevence.
Včasná léčba totiž zahraňuje životy. „Pokud máte i ve vzdálené rodině příbuzného s rakovinou prsu, nechte se vyšetřit. I když vám není pětačtyřicet, zaplaťte si každý rok těch pět set korun a běžte na ultrazvuk. Může to zachránit život. A pamatujte: neuzavírejte se do sebe, nestyďte se říci o pomoc. Každý v takové situaci potřebuje podržet. Zdraví nebo nemocní, těšte se z každého dne, který můžete prožít s rodinou nebo přáteli,“ vzkazuje všem mamární sestra Marie Janoušková.
