Brno, město uprostřed Evropy. Tak se snaží magistrát prezentovat druhé největší město v Česku. Podle statistiků by se hodil jiný slogan – Brno, město starých. V Brně je největší podíl lidí, jejichž věk je vyšší než šedesát pět let.

„Stárnutí populace způsobuje malá porodnost a prodlužování života v nejstarších věkových skupinách. V Brně jsou tyto efekty pravděpodobně znásobeny,“ tvrdí socioložka Lucie Vidovičová. Z Brna navíc podle ní odcházejí mladí lidé za prací do Prahy, a tím jejich podíl mezi Brňany klesá. A zatímco starší lidé zůstávají ve městě kvůli dostupnosti úřadů a lékařů, mladí se stěhují na venkov, do okolí Brna – za levnějším bydlením.

Podle ekonoma Marka Hatlapatky přinese stárnutí Brna vyšší nezaměstnanost. „Není tajemstvím, že pro lidi nad padesát let je těžké najít práci. Pokud bude tato skupina růst, přinese to nižší platy a problémy s kriminalitou, protože lidé budou mít zkrátka málo peněz,“ řekl Hatlapatka.

Další zátěží pro rozpočty radnic může být výstavba penzionů pro důchodce. „Naše kapacita je sto třicet lůžek, žádostí máme přes šest set. Čekací doba je pak i deset let,“ řekl ředitel penzionu pro důchodce ve Vychodilově ulici v Žabovřeskách Petr Němec. Brněnský magistrát stavbu dalších domovů plánuje.

Omlazení Brna demografové neočekávají. „Stárnutí je trend, který se nedá zastavit, navíc bude stoupat počet lidí nad osmdesát let. Stárnutí společnosti je znak moderního světa,“ říká demograf Ladislav Rabušic.