Demolice části káznice je součástí druhé etapy její přeměny, kterou zástupci města zatím odložili na neurčito. O stavební povolení přesto žádají pro obě etapy současně. Projekt Kreativního centra, který v roce 2017 zpracovalo architektonické studio Kava, však podle nich doznal změn. Zástupci města se jimi snažili na námitky odpůrců reagovat. Ti poukazují zejména na historickou hodnotu bývalé káznice.
„Rozšířil se podíl prostor pro budoucí část areálu, která zůstane zachována jako místo paměti připomínající osudy vězňů odsouzených nacistickým i komunistickým režimem, a to s maximálním respektem k současnému stavu poznání historie objektu a s ohledem na technický stav jednotlivých částí areálu. Rozpracovalo se také vhodné propojení zázemí pro návštěvníky muzeální části a pobočky Knihovny Jiřího Mahena. V projektu se dále například zrušilo podzemní parkování, bude tak možné zachovat stávající parkování podél budovy v Soudní ulici. Díky jinému řešení střešní izolace nedojde ani ke zvýšení hřebene střechy,“ uvedl mluvčí města Brna Filip Poňuchálek.
Zda se zástupci města s připomínkami kritiků vypořádali nebo námitky ze strany odpůrců i nadále očekávají, mluvčí nesdělil. Těm totiž vadila zejména demolice části káznice, proti které v minulosti dokonce sepsali petici. Ta však zůstává i nadále v plánu. „Žádná část areálu autenticky dochované věznice není méně hodnotná. Nedopusťme demolici, která zachová jen „vybrané“ části věznice. Její unikátní hodnota spočívá v autenticitě celku,“ napsal její autor, dokumentarista Jan Plachý.
Fotogalerie: Příběhy starých budov - bývalá káznice na Cejlu
Mezi kritiky demolice patří také brněnský historik Luděk Navara. S podobou první etapy je však spokojený. „Myslím, že současný návrh – a teď nemyslím tu druhou etapu, ale tu první, včetně části pro muzeum, knihovnu a podobné aktivity – mi přijde jako dobrý kompromis. Je otázkou, jestli druhá etapa vůbec bude," řekl Navara.
Případné námitky vůči demolici by však neměly ovlivnit první část úprav zaměřenou na starší část věznice, které je pro město prioritou. Přestože zástupci města odmítají, že by za rozdělením záměru stála snaha o rychlejší prosazení prioritní části, rekonstrukce původní barokní části káznice podle nich skutečně spěchá. Po technické stránce je totiž ve velmi špatném stavu. „První etapa je z mého pohledu nejzásadnějí, týká se obnovy vnitřního traktu. Podle posudků jsou tam krovy v havarijním stavu. V nejhorším případě by mohly i spadnout," nechal se slyšet už dříve brněnský zastupitel Tomáš Koláčný.
Otázka opravy staré části káznice je tak podle zástupců města otázkou záchrany káznice jako takové. Rozdělení přeměny bývalé káznice na dvě části potom podle nich městu pomůže i ve financování. Předpokládané náklady na oživení káznice jsou nyní odhadovány na zhruba půl miliardy korun. Polovinu nákladů na prostory, které budou sloužit samotnému Kreativnímu centru, by měla pokrýt dotace z evropských fondů. Další finanční prostředky půjdou z rozpočtu města, případně dalších veřejných zdrojů pro financování projektů z oblasti kultury a památkové péče.
Pokud by se městu podařilo v letošním roce získat stavební povolení a následně dotaci z evropských fondů, bude příprava projektu pokračovat zpracováním podrobné dokumentace pro provedení stavby a výběrem zhotovitele stavby. Samotná rekonstrukce by pak mohla začít pravděpodobně v roce 2025 i později.
Součástí nejstarší části káznice je například bývalá robotárna, kde se nacházely dílny, v nichž vězni za drsných podmínek pracovali, nebo kaple, kde namísto oltáře lze vidět propagandistické malby z padesátých let. Právě v ní by měla vzniknout také větší část Kreativního centra, knihovna nebo muzejní část připomínající hrůzy obou totalit. Druhá část pak bude zahrnovat patrové křídlo a úřední dům s průčelím do Bratislavské ulice a přilehlý dvůr. Postavit by se tu měl například multifunkční sál, který bude sloužit vzdělávacím účelům.
Důvod demolice části káznice je podle zástupců města nejen moderní vzhled Kreativního centra, ale i větší propojení s okolím. Jeho vybudování by totiž mělo pomoci rozvoji takzvaného brněnského Bronxu.
play_fill
„Realizace druhé etapy projektu umožní propojení „uličního“ dvora bývalé káznice s náměstíčkem pod platany a doplní tak v současnosti chybějící větší veřejné prostranství do velmi hustě zastavěné blokové struktury kolem Bratislavské ulice. Kolem tohoto dvora jsou cíleně umístěny všechny veřejné funkce budoucího areálu – vstup do Místa paměti, nové pobočky Knihovny Jiřího Mahena i kavárny tak, aby nedošlo k narušení pietních prostor v zadní části areálu. Celý areál se tak druhou etapou přiměřeně otevře místním obyvatelům i návštěvníkům. Díky tomu se stane přirozenou součástí okolní zástavby a ne bariérou, jako je tomu v současnosti,“ vysvětlil Poňuchálek.
Přestože v Kreativním centru vzniknou nájemní ateliéry, zkušebny, dílny, střižny nebo zasedací a společenské místnosti, centrum bude určené nikoli pro umělce, ale pro začínající podnikatele v tvořivých odvětvích. Součástí vize je totiž umístění podnikatelského inkubátoru. „Centrum je určené k podpoře podnikání v kreativním průmyslu. V Brně je poměrně silná sféra kreativních podnikatelů, kterým chybí prostory a know-how v oblasti managementu či financí. Cílem je tak zvýšit jejich konkurenceschopnost na trhu,“ uvedla specialistka podpory kreativních odvětví Sarah Szökeová s tím, že centrum bude sloužit malým firmám čítajícím od dvou do deseti lidí i jednotlivým živnostníkům. Zastoupeni by mezi nimi měla najít architektonická studia, designéři, herní vývojáři, módní návrháři či spisovatelé.
Vedle kreativců by prostor měl sloužit také veřejnosti, pro kterou káznice poskytne kulturně-komunitní a společenské služby. V areálu bude fungovat kavárna, multifunkční sál, výstavní prostor, design shop nebo knihovna.
Právě tomuto účelu budova slouží i v současnosti. Část prostor má vypůjčenou spolek Tripitaka, který ve spolupráci s Turistickým informačním centrem města Brna sdružuje aktivity kreativců ve společném projektu Káznice žije. V zachovalejších částech komplexu se tak konají festivaly, koncerty, workshopy nebo výstavy. Spolek prostory využívá bezplatně a část z nich podnajímá hostujícím umělcům. Podle Szökeová je to pro město výhodnější, než kdyby budova zůstávala ladem. Prázdné prostory by totiž rychleji chátraly, což by zvyšovalo náklady na jejich pozdější sanaci.
Spolek má navíc za sebou velké množství komunitních projektů. V ulicích brněnského Bronxu například každoročně pořádá pouliční festival Ghettofest.
