První varianta je v prostoru mezi Vídeňskou ulici, dálnicí D1 a Bohunickou ulicí, druhá u vlakové zastávky Brno – Starý Lískovec. „Úkolem kraje není varianty hodnotit, ale prověřit možnosti. Vedení města Brna jsou ti, kdo s tím dále budou pracovat," konstatoval Maleček.

Zástupci Správy železnic opakovaně ujišťují, že naprostá většina vysokorychlostních vlaků bude obsluhovat hlavní brněnské nádraží. Terminál poslouží pouze jako doplněk systému. Návrh je koncipovaný tak, aby tam byl možný snadný přestup také na regionální spoje na trati mezi Zastávkou u Brna a brněnským hlavním nádražím. To má být umožněno podle státních železničářů vybudováním dodatečných nástupišť také na této trati.

Představitelé brněnské radnice preferují variantu terminálu takzvané odsunuté Vídeňské. „Jsme ve shodě se Správou železnic. Kloníme se jednoznačně k variantě Vídeňské. Takové bude i doporučení, když budu předkládat materiál do rady města Brna," potvrdil Deníku brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl. Předpokládá, že to bude pravděpodobně na přelomu února a března.

Dopravní ředitel brněnského dopravního podniku Jan Seitl.
Jak a čím k novému nádraží v Brně? Linky čeká revoluce, říká dopravní šéf Seitl

Vedení Brna mělo v minulosti k novém terminálu výhrady. Obávalo se například zvýšení dopravy v oblasti. „Vyříkali jsme si to, vyhodnotili a dneska je nám filozofie železničářů jasná a logická. Zastávka by měla být pro superrychlý vlak, který by měl jet mezi Berlínem, Prahou, Brnem a Vídní. Není to tak, že by to popíralo brněnský železniční uzel a nové nádraží," komentoval před časem Kratochvíl.

VĚTŠINA NA HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

Náměstek ředitele Správy železnic Mojmír Nejezchleb nedávno v Brně uvedl, že prioritní směr vysokorychlostních vlaků z hlediska obsluhy republiky je mezi Prahou, Brnem a Ostravou. „Vlaky, které vyrazí od Prahy, by projely terminálem bez zastavení, zajely by na nové hlavní nádraží a plynule bez úvrati (bez obrácení - pozn. red.) by zamířily směrem na Černovice a k Přerovu," nastínil.

Ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí ve Správě železnic Jakub Bazgier.
Rychlovlaky v Brně: Hlavní stanicí bude nové nádraží, říká šéf přípravy Bazgier

I vlaky, které budou jezdit mezi Prahou a Vídní nebo Berlínem a Vídní, budou zajíždět v Brně na hlavní nádraží, kde se obrátí a následně vyjedou směrem na Modřice, na Břeclav a do Vídně. „Pouze nejvyšší segment vlaků bude zastavovat v terminálu na Vídeňské a pojedou plánovaným bypassem rovnou směrem na Modřice, aby nemusely v Brně na hlavním nádraží uvraťovat (otáčet se - pozn. red.). Je to ale jen pár vlaků," podotkl. Měly by to být takzvané Sprintery.

SPOJENÍ S MHD

Úkolem vedení Brna je podle Kratochvíla vytvoření funkčního terminálu. „Musíme k tomu umět dotáhnout městskou hromadnou dopravu, silnici," naznačil před časem.

Brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl.
Radní Kratochvíl o aréně v Brně: Nestavíme Kometa halu, odvážně měníme kus města

Dopravní ředitel brněnského dopravního podniku Jan Seitl Deníku řekl, že v případě Vídeňské by se pravděpodobně prodloužila tramvajová větev do smyčky Ústřední hřbitov a případně by se navýšil počet spojů stávajících linek 2 a 5. Prodloužily by se také některé autobusové linky.

Kdy stavba vysokorychlostních tratí začne, není úplně zřejmé. Zástupci Správy železnic očekávají, že vysokorychlostní trať Jižní Morava mezi Modřicemi a Rakvicemi budou stavět ještě v tomto desetiletí. Optimisticky předpokládají zahájení prací už v roce 2026 nebo 2027. Zprovoznění potom na počátku třicátých let.