„Bude to vybetonované, stěny, podlaha a strop. Nástupiště a koleje se dokončí později," zmínil v rozhovoru pro Deník Rovnost architekt Michal Sedláček, vedoucí střediska projektové přípravy Brněnských komunikací.

Počítá architektonická studie s metrem, nebo severojižním kolejovým diametrem?
Ano samozřejmě. Říkejme tomu podzemka, protože to klasické metro nebude. Bude to podzemní tramvaj, vlak nebo hybridní kombinace. Část pod nádražím a před a za nádražím už má územní rozhodnutí, takže součástí projektu nádraží je stanice pod vlakovým nádražím. Když se bude stavět nádraží, vykopou stavbaři i stanici pod nádražím a připraví ji, ať už to bude podzemní vlak nebo tramvaj.

Festival Brněnský sedmnáctý na náměstí Svobody
VIDEO: Brněnský sedmnáctý ovládl náměstí Svobody

Když se bude stavět nové nádraží, rovnou se vykope díra pro budoucí stanici metra pod ním?
Ano, prostor pro stanici bude připravený s tím, že i kdyby metro trvalo dalších deset let, nebudeme čekat a prostor pro stanici vybudujeme současně s vlakovým nádražím.

Takže tam bude díra?
Bude to vybetonované, stěny, podlaha a strop. Nástupiště a koleje dokončí později. Velikost prostoru bude taková, aby se tam vešla tramvaj, vlak nebo hybrid.

Co se dočtete dál:

- Jaká varianta podzemní dráhy je ve hře?

- Jak docílit toho, aby nové brněnské nádraží nebylo rájem bezdomovců?

- Jak to bude s auty v oblasti nového hlavního nádraží?

Zatím tedy univerzální?

Ano. Ale v návrhu holandských architektů je to nakreslené se vším všudy. Už tam mají nástupiště, eskalátory, výtahy. Všechno už v projektu je. Ve studii proveditelnosti severojižního kolejového diametru bylo v první fázi jedenáct variant, teď šest – dvě vlakové, dvě tramvajové, jedno metro a jeden hybrid tramvaj-vlak. Do konce tohoto roku bude vyhodnocené, na základě toho se může město a stát rozhodnout, která varianta to bude. Pak musí následovat vlastní projekt, takže to chvíli potrvá. Určitě bude nejprve nádraží a až pak podzemka. Bude třeba od Šumavské k novému nádraží pod zemí a poté vyjede zpět na povrch, takkže podzemní část nebude tak dlouhá.

Jste přesvědčený, že když postavíte nádraží, bude i metro?
Ano. Když stát a město postaví nádraží, doděláme i podzemku. Budeme mít zkušenosti, důvěru v to, že to jde. Myslím si, že město Brno potřebuje podzemku. Pokud se má rozvíjet, jedna linka určitě potřeba je.

Proč?
Protože spoj sever-jih už kapacitně nestačí. Víc tramvají tam už jezdit nemůže. Jezdí každých pár minut, víc se jich na trať nevejde.

Zaměstnanci brněnského dopravního podniku začali ve čtvrtek se zdobením tradiční vánoční tramvaje. Cestující bude vozit od 25. listopadu do 23. prosince.
VIDEO: Ulicemi Brna bude jezdit vánoční tramvaj. Podívejte se, jak krásně vypadá

Dovedete odhadnout, zda bude dražší nádraží, nebo podzemka?
Vlastní budova bude určitě levnější než celá podzemní linka. Když ale vezmeme celý Železniční uzel Brno, ten bude dražší než podzemka.

V Holandsku jsou okolo nádraží nové čtvrti, ale v Brně není jisté že po dostavění nádraží už bude okolo nová čtvrť. Co si o tom myslíte?
Čtvrť už roste. Už se tam dějí věci, staví se a projektuje, například nové Tesco začne v nejbližší době.

Michal Sedláček

Narodil se v roce 1963 v Brně.Vystudoval Fakultu architektury na Vysokém učení technickém v Brně a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze.Po studiích odešel do zahraničí, působil v New Yorku, Moskvě a Los Angeles. Od roku 2016 do roku 2022 byl ředitelem Kanceláře architekta města Brna.Nyní pracuje jako vedoucí střediska projektové přípravy Brněnských komunikací.

Ale úplně ne v bezprostřední blízkosti nádraží, ale bylo by v sousedství.
To je pravda, ale už se to blíží, protože i projekty před nádražím mají územní rozhodnutí, nebo se na to chystají. Cíl je takový, aby v době, kdy se nádraží otevře kolem let 2034 2035, stály základy nové čtvrti. Byl hotový bulvár, ulice, některé bloky. Tlak investorů je velký. Chtějí stavět co nejdřív. Je to reálné, protože už věří, že čtvrť a nové nádraží vzniknou. Máme v Brně poklad nebo rodinné stříbro. Jen málo měst má místo, kde by se dalo stavět hned vedle historického jádra. Není to nikde za městem, kousek od krásného historického jádra, u řeky, s výhledem na Petrov. Ještě k tomu tam nemáte sousedy, kteří by chtěli výstavbě bránit.

Nejsou tam sice sousedé, ale lidé, kteří projektu budou bránit se najdou.
To je pravda, ale ve srovnání s jinými je to místo, kde se dá stavět, protože tam není tolik odporu k novým bytům a domům.

V čem Brno může inspirovat Amsterdam a další nádraží?
V Amsterdamu určitě autobusovým nádražím na stejné úrovni, pod jednou střechou jako vlaky. Haag je složitější, protože je to koncová stanice, kde se setkává metro, tramvaje, autobusy. Jde o hodně přehlednou stanici. Zazněla otázka, jak je možné, že ta nádraží jsou tak čistá, jak je možné, že se tam nestahují živly. Holanďané vysvětlovali, že je to tím, že nádraží jsou přehledná, čistá. Nejsou tam zákoutí, kde se dá schovat. Tím nepřítahuje takové lidi. Už to není místo, kam by se mohli schovat, shlukovat. Uváděli příklad Rotterdamu, kde nastala ohromná změna. Nádraží v Rotterdamu bylo proslulé místo, kde přebývali závislí na heroinu, to se po dokončení nového nádraží zcela změnilo.

Architekt Michal Sedláček, vedoucí střediska projektové přípravy Brněnských komunikací, kde má na starosti i přípravu projektu nového hlavního nádraží v Brně.
Šéf příprav nádraží v Brně: Peníze důležitější než krása a ne druhému Sherwoodu

Jak docílit toho, aby nové brněnské nádraží nebylo rájem bezdomovců?
Pokud si vezmete třeba hokejový stadion, když je prostředí čisté, připadáte si jako na letišti nebo v obchodním centru, inspiruje to fanoušky, aby se chovali jinak. Pokud jsou prostředí, architektura a interiéry kvalitní, nepřitahuje to už špatné chování. Člověk podle mě reaguje na prostředí, které ho obklopuje. Pokud je kvalitní, lidé se chovají jinak, dokonce ho i brání. Když někdo odhazuje odpadky, a přitom je všude čisto, řeknou mu ostatní, aby je neodhazoval. Typickým příkladem je newyorské metro, kde lidé hází odpadky do kolejiště, běhají tam krysy. V Praze se to neděje, protože je to kulturní prostředí. Architektura a urbanismus tomu pomáhá. Pak to nemusíme řešit policií. Už vlastní návrh inspiruje k tomu, aby prostředí nevzbuzovalo takovéto chování.

V čem může mít brněnské nádraží navrch oproti holandským?
V tom, že architekti několik nádraží navrhli, mají to vyzkoušené a říkají si, chceme to udělat líp. Tady jsme udělali chybu, a tu už v Brně neuděláme. To bylo vidět i na návrzích, například sloupy budou ve větších rozestupech než v Rotterdamu. Spoustu věcí, které si ověřili a zjistili, že nefungují nebo nejsou stoprocentní, nebudou v Brně opakovat.

Je výhodou i řeka?
Samozřejmě, protože Holanďané mají velkou zkušenost s vodou a mosty. V Brně navrhují tramvajový most, železniční a autobuso-automobilový. Strávili na tom spoustu času, aby mosty byly co nejužší v profilu, měly co nejméně podpor. Spoustu energie věnovali i tomu, co se děje pod mosty, aby tam bylo denní světlo a nestalo se šedým, vybetonovaným místem.

Vánoční ozdoby v Brně.
Centrum Brna zkrásnělo. Podívejte se na vánoční výzdobu

V Holandsku před nádražími nehrají skoro žádnou roli auta, můžete se v tomto inspirovat?Brno je jiné. Přednádražní prostor je určený pro městskou hromadnou dopravu, pěší a cyklisty a maximálně parkování typu Kiss and ride. Zanádražní prostor je zase navržený pro autobusovou a automobilovou dopravu. Úplně jako v Holandsku to nejde, protože tam auta pustí k nádraží minimálně. K tomu jsme v Brně nedospěli. Takhle radikální přístup nemáme. Ale vyřešili jsme to tím, že přivětivější prostor pro pěší je před nádražím a za je pro auta a autobusy. Bude tam i parkovací dům pro 750 aut. I tak je 750 hodně ve srovnání se současným nádražím. Zanádraží bude napojeno na velký městský okruh. To znamená, že přijedu, vysadím někoho a jedu dál. Myšlenka rozdělení pěších a automobilové dopravy je velice dobře zpracovaná.

Může nastat obrat v pojímání cyklodopravy?
Měli jsme s Holanďany velké debaty o tom, kolik má být na nádraží parkovacích míst pro kola. Tvrdili nám, že vzhledem k tomu, že vznikne cyklostezka na obou stranách Svratky, bude možné přijet na kole ze severu i jihu. Stejně tak i z cyklostezky z budoucího bulváru bude pro hodně lidí dávat smysl přijet na nádraží na kole. Myslím, že v Brně není zásadní problém počasí ani kopce, ale chybějící infrastruktura. Spousta lidí na kole nejezdí, protože si nepřipadají v bezpečí. Je to takový test, uvnitř nádraží bude tisíc parkovacích míst pro kola. Jsem zvědavý, jestli to bude znamenat nějaký obrat, kolik lidí denně přijede na nádraží na kole, nebo přijede na nádraží a na kole odjede někam dál. Necháme se překvapit.

NEPŘEHLÉDNĚTEMladík v Brně pomočil betlém na náměstí, přátelil se s visícím andělem

Zdroj: MP Brno