Malá ručička už dávno minula desátou a na chodbách brněnského úřadu veřejného ochránce práv panuje ruch jako v kterékoliv jiné pondělní dopoledne. Jen před zasedací místností 101 se tísní desítka novinářů. Čekají na okamžik, kdy ze dveří vystoupí hlava českého státu. Prezident Václav Klaus totiž do Brna nepřijel jen diskutovat s gymnazisty, setkat se představiteli města a kraje a podepsat se čtenářům. Ale také vyzvednout výroční zprávu ombudsmanova úřadu.

Převzetí dokumentu je prvním bodem v nabitém rozvrhu prezidentské návštěvy. „Špičkoví politikové jsou také takoví malí ombudsmanové. Denně se na ně valí hromada stížností a žádostí. Nejsem fanatickým zastáncem tohoto úřadu. Ale myslím, že si úřad už našel své místo na slunci,“ uzná Klaus na odchodu z kanceláře ombudsmana Otakara Motejla.

A spěchá do Zemanovy kavárny. Chodci, kteří před jedenáctou míjí prosklené stěny legendární funkcionalistické stavby, mohou vidět prezidenta usedat ke stolku s jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem. Už za pár minut za cvakání všudypřítomných fotoaparátů společně odjíždějí na další setkání. Do tělocvičny.

Leninův odkaz

„Učit se, učit se, učit se. Většinou tímto poselstvím studenty zklamu. Je to banální závěr, který ale od pana profesora musíte očekávat,“ rozesměje Klaus sportovní sál plný studentů Gymnázia Křenová hned v úvodu. V následujících čtyřiceti minutách se mu to povede ještě několikrát. „Já jsem pozorně poslouchal ty mladé hlásky. A připomnělo mi to mne před asi… sto lety,“ ocení prezident vystoupení školního pěveckého sboru. V podobném prý kdysi pět let zpíval i on.

Potlesk od studentů si Klaus vyslouží i za vážněji míněné komentáře. Když vyzve studenty k diskusi, zvedne se několik rukou. A prezident odpovídá na to, co si myslí o odzbrojovací smlouvě, kterou před několika dny v Praze podepsal jeho ruský a americký protějšek. I na to, co si myslí o předvolební kampani. „Já už nevím, který billboard je vážný a který fiktivní. Taky to tak v Brně máte, pane hejtmane? V Praze má člověk pocit, že ji obsadily tisíce billboardů předsedů vaší politické strany. A v podstatě nikdo už nerozlišuje, jestli jsou souhlasné nebo ne,“ obrací Klaus k Haškovi.

Fronta na podpis

Po obědě, na nějž prezidenta pozval brněnský primátor Roman Onderka, dostane šanci osobně mluvit s hlavou státu takřka kterýkoliv Brňan. Klaus totiž v knihkupectví Dobrovský podepisuje svou knihu Rok sedmý. A občas i publikace jiných autorů. „Přinesla jsem si knihu Livie Klausové a pan prezident ji s radostí podepsal. Je to úžasný člověk. A má charisma,“ líčí čtenářka, která právě přestála čekání v dlouhé frontě .

Návštěvu Brna prezident završí účastí na konferenci kulturně–politického časopisu Kontexty. Naposledy na ní také mluví o tragédii, kvůli níž má na klopě saka černou stužku. Při sobotní havárii vládního letadla v Katyni přišlo o život víc než sto významných osobností Polska. Zahynul i polský prezident Lech Kacziński. „V mezinárodní politice jsem neměl bližšího člověka,“ říká Klaus.