Na divokém západě kdysi dávno rychlost rukou určovala život a smrt. V České republice tomu tak je dodnes. Alespoň obrazně. O přidělování evropských dotací na modernizaci nemocnic totiž rozhodovala rychlost, s jakou zdravotnická zařízení žádost podají. Fakultní nemocnice Brno byla v klikací soutěži o vteřiny pomalejší, než bylo třeba. A přišla tak o peníze na nový urgentní příjem, kam pacienti chodí s akutními zdravotními problémy.

Urgentní příjem přitom bohunické zařízení zoufale potřebuje. „Stávající příjem je kapacitně naprosto nedostačující. V době, kdy se projektoval, fungovaly v tomto směru i nemocnice v okolí. Teď směřuje každý pacient, který potřebuje ošetřit, do fakultních nemocnic. Dlouho pak čekají a celkově je problém je v našem regionu někam umístit,“ vysvětlil ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba.

Naopak Fakultní nemocnice u svaté Anny, které šéfuje náměstek ministra zdravotnictví Vlastimil Vajdák, na dotaci dosáhla a z programu REACT-EU získá půl miliardy korun na nové stavby, přístroje a opravy. „Rekonstrukce čeká budovu II. interní kliniky a plánujeme i úpravu rentgenových pracovišť Na I. interní klinice vznikne stacionář. Z peněz pořídíme i novou magnetickou rezonanci, CT, neurochirurgickou navigaci nebo dvě angilinky,“ informovala mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Rovněž svatoanenští potřebují nový urgentní příjem. O peníze na něj se budou ucházet v dotačním projektu IROP II. „U nás máme pouze vysokoprahový urgentní příjem, kam míří pacienti s vážnými akutními problémy. Ostatní se obrací na příslušné lékařské odbornosti, které jsou rozesety po celém areálu. Je to nekomfortní úplně pro všechny. Navíc se stává, že například pacient navštíví chirurgii, protože si myslí, že má chirurgický problém, tam ale zjistí, že se jedná o neurologický problém a tak dále,“ doplnila Lipovská.

Smyslem nového urgentního příjmu je tedy centralizace - vše se bude odehrávat na jednom místě, kam budou přicházet lékaři jednotlivých odborností.

Ztracená ve finále není ani situace ve Fakultní nemocnici Brno. Ředitel Štěrba odmítl způsob rozdělování peněz komentovat. Označil jej pouze za přinejmenším zvláštní. „Ministerstvo zdravotnictví ale slíbilo, že se tím bude zabývat. Verdikt tak není definitivní. Doufám, že na nemocnici, která se během pandemie postarala o druhý největší počet pacientů s covidem v republice, a která v zemi očkuje druhý nejvyšší počet lidí, nezapomenou,“ řekl Štěrba.

Urgentní příjmy mají vzniknout i v dalších zdravotnických zařízeních v okolí Brna. Vedení kraje tak chce snížit tlak na nemocnice fakultní. „Jejich vybudováním se zkvalitní poskytovaná péče. Příjmy bychom rádi v budoucnu vybudovali ve Vyškově, Ivančicích, Znojmu, Kyjově, Břeclavi a Hodoníně. Je to velice nákladné, takže se budeme snažit získat peníze z programu IROP II,“ nastínil jihomoravský radní pro zdravotnictví Jiří Kasala.

URGENTNÍ PŘÍJMY

- Potřeba v obou fakultních nemocnicích.

- Důvod: málo místa, dlouhá čekací doba, celkové nepohodlí.

- Cena: zhruba 350 milionů korun.

- Další plánované urgentní příjmy: ve Vyškově, Ivančicích, Znojmu, Kyjově, Břeclavi a Hodoníně.