Pro výzkum měla vzorek zhruba 350 klíšťat obecných. „U nich jsme zjišťovali především výskyt dvou druhů nebezpečných mikroorganismů, které mohou přenášet. Jsou to borelie, tedy bakterie, které jsou původcem infekčního onemocnění lymské boreliózy a anaplasmy, jež napadají krevní systém a způsobují horečnaté onemocnění anaplazmózu,“ vysvětluje mladá vědkyně, jinak nadšená moderní gymnastka.

Riziko onemocnění boreliozou je podle ní zrádné, protože jeho příznaky jsou nespecifické. „Ze začátku lidé ani nemusí vědět, že jsou nakažení, protože trvá delší dobu než se nemoc projeví. Může to být klidně i za rok. Navíc ne všem se po kousnutí klíštětem objeví flek na těle. Jakmile se borelióza usadí do lidského organismu, nedá se vyléčit. Dají se jen potlačit příznaky,“ říká Brňanka.

Nikoliv zub času, ale záměr developera zlikvidoval neorenesanční vilu v brněnské ulici Hlinky. Po někdejší architektonicky hodnotné stavbě dnes na adrese Hlinky 40 najdou lidé jen sutiny.
Zbyly pouze sutiny: podívejte, jak bagry zdemolovaly vilu u výstaviště v Brně

Sezona klíšťat vrcholí v období od května do června. „Měřila jsem teplotu vzduchu a vlhkost, abych zjistila, zda ovlivňují počty klíšťat v jednotlivých obdobích roku a jejich pozitivitu. Optimální podmínky pro klíšťata jsou teplota kolem sedmnácti až osmnácti stupňů a vlhkost mezi šedesáti až sedmdesáti procenty,“ uvádí.

Ve sledovaném vzorku odhalila nejvíce nakažených klíšťat v květnu. „U téměř šesti procent se prokázala přítomnost bakterií způsobujících boreliózu a u čtyřech a půl procent přítomnost anaplasmy. Celkově se ale počet infekčních klíšťat oproti minulému roku snížil,“ tvrdí.

První cesta vlakového speciálu na vídeňské letiště z brněnského Hlavního nádraží
Z Brna na vídeňské letiště? Snaha je spustit provoz od června, řekl radní

Prevencí proti některým infekčním onemocněním je podle studentky očkování. „To pomáhá proti klíšťové encefalitidě, ale ne proti borelióze. Před návštěvou lesa by se lidé měli nastříkat repelentem. Když už se klíště přisaje, je nejlepší si nasadit rukavice a kývavými pohyby je pinzetou vytáhnout,“ radí Brňanka.

Odbornou prací se zapojila do celostátní soutěže talentovaných studentů českých středních škol podporovanou představiteli brněnské organizace JCMM. „Jsem ráda, že se mi podařilo práci obhájit. Velké díky patří mé školitelce z brněnské Masarykovy univerzity Aleně Žákovské. Výsledky výzkumu se v blízké době objeví v odborném časopise s názvem Klinická mikrobiologie a infekční lékařství,“ těší studentku.

Brňanka díky tomu získala cenné zkušenosti a udělala si jasno o navazujícím vzdělání. „Rozhoupalo mě to, abych se do budoucna více věnovala nějaké přírodovědné oblasti než humanitní. Naučila jsem se v laboratoři Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity molekulárně biologické metody, které slouží k laboratornímu určení infekčních onemocnění,“ dodává.