V České republice je sice bobr evropský chráněným druhem, smí se ale lovit v regionech, kde hospodářsky škodí. Takovými jsou například povodí Vltavy nebo jižní Čechy, v minulosti však značné škody napáchal také v Brně. Kromě kvality masa zkoumali badatelé rovněž parazity i tělesné proporce ulovených bobrů. „Primárně jsme je brali na výzkum přítomnosti parazitů v trávicím traktu a biometrické charakteristiky. Jedince jsme vážili, určovali pohlaví, měřili rozměry těla, abychom pochopili populační strukturu v jednotlivých oblastech,“ vysvětlil Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity.

Užitné vzory, známé jako patenty, vznikly coby součást spolupráce dvou univerzitních fakult. Vědci zdokumentovali potenciální nebezpečí, dále získávali data ohledně jakostních parametrů masa. „Výzkum masa byl jedním z kroků, který se nám nabídl. Když už je nutné chráněné druhy zabíjet, snažili jsme se tyto vzácné vzorky využít v co nejvíce oborech,“ pokračoval Mikulka.

Vrbu u břehu Svratky bobři zcela zničili, museli ji pokácet.
Zcela poškozené. Bobři ničí stromy v Komárově, vrbu u Svratky museli pokácet

Ochránci zvířat však s podobným využitím většinou nesouhlasí. „Obecně nesouhlasíme se zbytečným zabíjením zvířat, to platí samozřejmě i pro odstřel bobrů. U přemnožení jednoho druhu zvěře by měla být vždy snaha vyřešit tento problém jiným způsobem, než smrtí. Bobr je přísně chráněný tvor, už proto je absurdní používat jeho maso jako přídavek do konzerv. Pokud by se tato praxe stala normou, hrozí navíc zvýšené riziko pytláctví a nepovoleného vyššího odstřelu kvůli zisku,“ prohlásila předsedkyně organizace Svoboda zvířat Barbora Bartušková Večlová.

Bobr jako ryba

Podobně reagovali mimo jiné představitelé Hnutí Duha, jež se zabývá zejména ekologií či ochranou klimatu. „Maso bobrů jedla šlechta ve středověku v době půstu, protože bobři byli považováni za ryby a jejich maso tudíž vlastně nebylo maso. Zřizovaly se kvůli tomu i speciální chovy v takzvaných bobrovnách. Dnes už jsme o něco dál, a tak víme, že maso je maso a množství jeho spotřeby je vhodné snižovat. Mrtvé bobry lze s užitkem zkrmit například i v záchranných stanicích pro zraněné živočichy,“ uvedl mluvčí hnutí Aleš Miklík.

Protože je bobr zvíře z vodního prostředí, existuje při odlovu riziko kontaminace. Během života jej zároveň mohli napadnout paraziti. Mnohdy tak u myslivců nebo dalších zájemců o vyzkoušení bobřího masa vyvstávala otázka, zda je bezpečné jej sníst. „Po odlovu mohou být bobři zlikvidováni pouze v souladu s legislativou, lovec může maso z uloveného kusu zkonzumovat v rámci své domácnosti, ale u chráněných živočichů nemůže uvádět na trh nebo obchodovat s jakoukoli částí zvířete,“ uvedl Miroslav Jůzl z Ústavu technologie potravin.

Vědci z Brna chtějí využití kávového lógru pro čištění odpadních vod. Snímek je ilustrační.
Vědci z Brna chtějí využít kávový lógr při čištění vody, pomůže i odpad vinařů

Bobr evropský je sice silně ohroženým chráněným druhem, na základě výjimek je ale lze ulovit například v oblasti Pohořelic na jižní Moravě. Jihomoravský kraj je dokonce druhou lokalitou s nejvyšším výskytem bobrů, a to hned po Plzeňsku. „Jako univerzita máme vydanou legislativní výjimku pro výzkum ulovených jedinců, můžeme tedy mrtvé jedince odebírat, provádět pitvu, zkoumat zdravotní stav nebo preparovat. Z principu není možné pro vědu usmrcovat chráněná zvířata,“ podotkl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

V uplynulém roce se bobři po několika letech usadili v jižní části Brna, kde způsobili značné škody. Řádění vodních hlodavců tenkrát nepřežilo několik stromů, na další aplikovali pracovníci Povodí Moravy ochranný sprej nebo kmeny obalili pletivem. Výskyt bobrů v Brně nicméně odborníci pravidelně sledují. „Nejdůrazněji v místech, kde jeho činnost může vést ke škodám na lidském zdraví, což jsou například cyklostezky kolem řeky," zmínil před časem mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.