Morava však byla po staletí samostatnou zemí a i po začlenění do Českého království si udržela velký kus samostatnosti jako markrabství. Právě na velké osobnosti a osudy, které ji zformovaly, by měla upozornit kniha Osobnosti Moravských dějin, kterou včera v Moravském zemském muzeu pokřtily tři desítky jejích autorů.

„Naše kniha pokrývá celé dějiny země od prvního Moravského biskupa Metoděje až po básníka Jana Skácela. Kdo by v ní měl být, jsme vybírali demokraticky. Prostě jsme si sedli a dohodli se. Jsou v ní osobnosti hodně známé, ale prostor jsme dali i těm, na které čtenáři běžně nenarazí,“ vysvětluje autor jednoho z medailonů a editor knihy v jedné osobě Libor Jan.

Jan současně působí jako docent středověkých dějin v Historickém ústavu. Právě lidé, kteří jsou s ústavem spojeni, odvedli na knize lví podíl. Projekt vznikal jen pomalu. Nápad napsat knihu, která by vyšla pod patronací organizace Matice Moravské, vznikl už před pěti lety. Autorům se ale na její vydání nepodařilo sehnat peníze. Až letos její vydání podpořilo město, kraj i ministerstvo kultury.

Ke čtenářům se tak dostane rozsáhlý pětisetstránkový „špalek“. „To už tak bývá, historici píší hodně tlusté a těžké knihy,“ směje Jan. S vážnější tváří už dodává, že dát takový spis dohromady není žádný med. „Sehnat jedenatřicet autorů, donutit je dodat text včas a pak ještě všechno upravit pro tisk – to je skoro nadlidský úkol. Výsledek ale rozhodně stojí za to,“ myslí si Jan.

Kniha není určena pro vědce a historiky, ale především laickým zájemcům o dějiny. „Pro milovníky lehkého čtení typu rodokaps to asi zrovna nebude, ale každý, kdo se o historii svojí země chce dozvědět zajímavé věci, ji ocení,“ potvrzuje Jan. V knize vystupují osobnosti, které se na Moravě narodily, nebo sem naopak doputovaly a výrazně ji ovlivnily. To je případ už zmíněné soluňského mudrce a věrozvěsta Cyrila.

Chybět nemůže ani nejvýznamnější moravský panovník Jošt Lucemburský, který byl dokonce zvolen králem Římským, Jan Amos Komenský nebo prezident Masaryk. Milovníky historie ale určitě potěší i osudy méně známé, jako je například portrét olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, který ve dvanáctém století silně pomohl popostrčit české království ke kulturní úrovni západních zemí.

Naopak Lacek z Kravař se zapsal do historie jako vynikající husitský válečník, biskup Jan Železný zase jako vášnivý pronásledovatel kališníků. Z moderní doby pak zaujmou například medailony politika Adolfa Stránského, nebo vojáka Vojtěcha Borise Lužy, který se po okupaci Německem stal čelní osobností pronacistického odboje.