S knihami se Jelínková setkávala již od dětství. „Moje matka pracovala v knihkupectví asi pětadvacet let. Prakticky jsem tam vyrůstala a odmala jsem pomáhala,“ říká oceněná knihovnice. 

Jednasedmdesátiletá rodačka z Ivančič na Brněnsku vystudovala v Brně střední knihovnickou školu, vyšší vzdělání získala v Bratislavě. Po studiích chtěla nastoupit do knihovny, nešlo to však hned. „Musela jsem krátce pracovat v knihkupectví, protože nebylo v knihovně místo. Od té doby, co jsem ho ale získala, jsem však pracovala už jen tady,“ uvádí.

V zemské knihovně vystřídala skoro všechna pracoviště. „Dnes se věnuji přípravě materiálů pro digitalizaci,“ poznamenává.

Za dobu její práce v knihovně se hodně změnilo. „Dříve jsme popisovali knihy na lístečky, teď vše píšeme do počítače. Je to lepší než překládat lístky z krabice do krabice,“ hodnotí vývoj svého oboru Jelínková.

Knihovnictví není její jedinou vášní. „Jelikož jsem napůl židovka, starám se o židovský hřbitov v Ivančicích. Ráda se tam chodím odreagovat od dřiny v knihovně. Sice je na hřbitově také spousta práce, ale alespoň jsem na čerstvém vzduchu,“ říká o svém největším koníčku Jelínková. Za práci na hřbitově a za udržování a obnovování klášterních knihoven dostala v loňském roce cenu Rytíř péče o památky.

Ocenění za práci v knihovně Jelínková neočekávala. „O ničem jsem nevěděla. Nestačila jsem se divit, když mi volali z Prahy a řekli mi, že si mám převzít cenu,“ vzpomíná s úsměvem.

Medaile nese jméno po zakladateli Státní knihovnické školy Zdeňku Václavu Tobolkovi. Udělují ji knihovníkům za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo za celoživotní práci v tomto oboru.

MARTINA HYKŠOVÁ