Soutěžte
Chcete vyhrát jednoroční vstupenku do některé z jihomoravských zoo? Na dagmar.slagorova@denik.cz posílejte vaše nejpovedenější fotky se zvířaty z jihomoravských zoo. Redakční porota v září vybere deset nejlepších a čtenáři na webu rozhodnou o třech výhercích.

Zatímco Kryštof a Mikina si pomalu zvykali na nové bydlo v zámecké zahradě v Kroměříži, kočkodani z liberecké zoo, jimž patří další díl letního seriálu Deníku Rovnost O zvířatech a lidech, se v Hodoníně zabydleli rychle. „Žádný stres. Hned se s chutí najedli. I když jistá nervozita je na nich znát, v podstatě jsou v pohodě," hlásila tehdy krátce po příjezdu zvířat chovatelka Petra Bílková.

Pro přijetí nenáročných opic nebyly potřeba ani žádné velké přípravy. Na zem novou štěpku, několik dřevin a závěsů pro nápodobu jejich přirozeného prostředí, a bylo vystaráno. V takto upraveném novém prostředí se pětice v čele s vůdčí samicí Ošou od prvopočátku cítila dobře. „Nepočítám-li drápkaté opičky, které mívají pravidelně mláďata, budou kočkodani jedni z mála obyvatel pavilonu, u nichž se může odchovům dařit," předpovídal tehdy zoolog Jiří Ingr. V roce 2009 zoo měla mladé jen u gibonů a o několik let předtím se narodila dvě mláďata orangutanů sumaterských.

Jediný samec v tlupě Baratheon sice brzy putoval do slovenského Stropkova, ale náhradou za něj přišli hned dva další liberečtí samci Walter a Noel. „Nejdřív byli od ostatních oddělení, aby si jeden na druhého zvykali. Až po týdnu jsme je dali k sobě. Sice za doprovodu štěkavých zvuků po sobě vyjížděli, ale to se jen zastrašovali, k žádným excesům nedocházelo," popsala Bílková.

PRVNÍ BYL BOBO

Už za půl roku se Oša s Waltrem začali mít k sobě a předpovědi chovatelů se vyplnily, když na svět přišel kluk Bobo. „Bylo to první mládě kočkodanů u nás. Není proto divu, že bylo velmi obdivované. Také návštěvníci byli unesení. Dívali se, jak je máma nosí na břiše, jak s ním běhá po větvích, jak mládě krásně kulí oči," vzpomínala Bílková.

Špatně se zato začal mít druhý ze samců, Noel, který se stal předmětem šikany. „Bitky mezi kočkodany jsou doménou samic. Jenže když jde o šikanu, tak se k samicím přidávají i samci. Takto sešikovaní vyjížděli soukmenovci proti Noelovi, odháněli ho od žrádla, bili ho a zraňovali," vylíčila Bílková neshody mezi kočkodany, které nakonec skončily úmrtím mladého samce.

A nenechala na sebe čekat ani další smutná událost, na jejímž konci byla smrt milovaného Boba. Tentokrát nešlo o útoky soukmenovců, ale sousedů gibonů. „Napadli ho skrz mříž. Nejdřív mu vykloubili ruku a ukousli prsty. Sotva se dal dohromady, tak mu utrhli ocas. Toto zranění bylo natolik těžké, že jsme nakonec museli přistoupit k eutanazii," říká ještě dnes s lítostí chovatelka.

Psychicky zraněná Oša hned příští rok znovu zabřezla. Avšak zasloužilá matka, vysílená dosavadními deseti porody, potratila. „Kočkodani si velmi zakládají na zachování rodu. Proto hned v prvních dnech po této ztrátě přišla znovu do říje a 1. června, symbolicky o Dni dětí, už bylo na světě další mládě, což překvapilo i ředitele zoo. „Porod jsme čekali později, i když se samice do obvyklého časového rozpětí vešla. Bylo to ale na samé dolní hranici," konstatoval ředitel Martin Krug.

Oním v pořadí už dvanáctým mládětem Oši byl opět kluk. Při slavnostním křtu v červnu 2014 dostal od svého kmotra, hodonínského podnikatele Milana Jeřábka, jméno nejslabšího, ale statečného a diváky Hry o trůny oblíbeného hrdiny Tyrion.

A že byl přítomný i písničkář Slávek Janoušek, speciálně pro něj složil a při křtu veřejně zazpíval oslavnou píseň s názvem Kočkodan. Nyní už je z Tyriona velký kluk a lidé obdivují další úžasné kočkodaní mládě.

Dosud stále jediná plodná Oša si sice loni s porody dala pauzu, ale letos na jaře přivedla na svět opět vitálního kluka. Na světě je tak další hrdina seriálu, Tomen. Ten se sice ještě drží mámina bříška, ale už po větvích běhá samostatně. Svá budoucí potenciální mláďata vychovávat se na něm učí jeho sestry, mezi nimiž od loňska chybí Sansa. I ona se stala předmětem šikany a odešla do kočkodaního nebe.

Navzdory vnitroskupinovým půtkám jsou však kočkodani jedni z nejoblíbenějších. „Vedle šimpanzů patří k nejzábavnějším zvířatům v zoo. Pokaždé se u jejich výběhu či ubikace zastavím a dlouho je s potěšením pozoruji," řekl spolupracovník hodonínské zoologické zahrady malíř Petr Přikryl.

Kočkodan zelený
Velikost: samec délka 50 až 70 cm, výška 40 až 60 cm, délka samice 40 až 50 cm, výška 40 až 50 cm
Váha: samec 5 až 8 kg, samice 4 až 5 kg
Kde žije v přírodě: V savanách a lesostepích od Mauritánie a Senegalu po Sierru Leone a Libérii na jihu, na západním břehu řeky Volty v Ghaně a deltě Nigeru v Mali. Zavlečen byl na Kapverdské ostrovy a do Střední Ameriky.
V přírodě se živí: Je všežravec, jeho jídelníček je velmi pestrý. Skládá se z ovoce, semen, listů a kořínků rostlin, rád si přilepší ptáčaty, drobnými savci, ještěrkami a hmyzem. V pobřežních oblastech sbírá kraby.
V zoo se živí: Zeleninou a ovocem, speciálním granulátem pro listožravé druhy primátů. Pro zpestření dostává rozinky a oříšky. Přebírá také červy, nepohrdne ani larvami potemníka brazilského.
Způsob života: Primáti čeledi kočkodanovití tvoří skupiny o sedmi až 30 členech s hierarchickým uspořádáním. Tvorové s denní aktivitou žijí na zemi i na stromech, v jejichž korunách spí. V zoo nocují na palandách ve svých ubikacích.
Počet mláďat: po 165 dnech březosti samice mívá jedno mládě
Délka života: ve volné přírodě se dožívá 10 až 12 let, v zajetí více než 14 let, výjimečně až 30 let
Stupeň ohrožení v přírodě: není ohroženým živočichem

BOHUNA MIKULICOVÁ